Metodický pokyn II. – dohody, odměny, daně, zákony

 Zpracoval:  Jiří Dráb – vedoucí revizní skupiny ÚS ČZS Karviná

V tomto metodickém pokynu naleznete vysvětlení a příklady dohod, výpočtů odměn a daní.

poslední aktualizace 1.2.2011

Obsah:

 

Dohoda o provedení práce

Daň z příjmů právnických osob ( zák. 586/1992 Sb.)

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

Zákon č. 280/2009 S., daňový řád

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

 

 

Dohoda o provedení práce,  dohoda o pracovní činnosti, funkční požitky (odměny za výkon funkce) a věcné dary.

 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou specifickými pracovněprávními vztahy.

 1.  Dohoda o provedení práce :

Dohoda o provedení práce se uzavírá podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 75. Tato dohoda se uzavírá s fyzickou osobou (může to být člen ZO nebo i jiný občan) a to na konkrétní práce ( např. natření plotu, ořezání stromu, oprava klubovny, sečení trávy a pod.) Výše odměny se sjednává na vykonání dohodnuté práce, nikoliv však na odpracované hodiny  ( § 138). Je však nutno dodržet výši minimální mzdy –  § 111 zákona č.262/2006 Sb. a nařízení vlády  č.567/2006 Sb. § 2.

 

Sjednaný předpokládaný rozsah práce v dohodě nesmí být větší jak 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud se v průběhu roku sjednává s toutéž fyzickou osobou více dohod o provedení práce, nesmí součet dob z jednotlivých dohod v daném roce překročit 300 hodin. Dohoda se uzavírá písemně. Pokud není dohoda uzavřena písemně tak je neplatná ( § 77 zákona č. 262/2006 Sb.).

 

Práce musí být provedena ve sjednané době, jinak může ZO od dohody odstoupit. V případě, že provedená práce neodpovídá sjednaným podmínkám, lze po vzájemné dohodě původní výši odměny snížit. I tuto možnost je vhodné uvést v dohodě. Jestliže se budou při výkonu práce vyplácet cestovní náhrady, tak je to nutno uvést v dohodě (§§ 151, 152, 155 zákona č.262/2006).

 

Dohoda o provedení práce by měla obsahovat:

• název organizace ( jako zadavatel práce)
• jméno a příjmení pracovníka a jeho adresu (vykonavatel práce)
• přesné popsání pracovního úkolu
• předpokládaný rozsah práce vhodinách
• datum zahájení a ukončení práce
• výše odměny za provedení pracovního úkolu a její splatnost
• datum sepsání dohody
• podpisy obou stran.

 

Sražení a odvod daně (dle zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů):

Odměna z dohody o provedení práce je příjmem fyzické osoby podle zákona č. 586/1992 Sb., § 6  odst. (1) písmene  a). Z této odměny srazí organizace daň ve výši 15%  (§ 6 odst.4,  § 36 odst. (2)  písm. p)  ). Sraženou daň je povinna organizace odvést  příslušnému finančnímu úřadu (správci daně) nejpozději do konce následujícího měsíce -např. práce ukončena v květnu, daň nutno odvést do konce června (§ 38d odst. (3)). Do konce  měsíce  února  následujícího  roku  nutno  podat  na  finanční  úřad  „ Vyúčtování daně  vybírané  srážkou podle  zvláštní  sazby z příjmů fyzických osob „. Sražená a odvedená daň je konečná a pracovník příjem z dohody o provedení práce už nikde neuvádí. V případě, že odměna přesáhne částku 5 000,- Kč v kalendářním měsíci, provede se srážka zálohové daně ve výši 15% (§38h odst.(1) a (2)), která se odvede nejpozději do konce následujícího měsíce příslušnému finančnímu úřadu (§38h odst. (9)). Z důvodu kontroly nepřekročení 300 hodin na každého pracovníka v daném roce, je nutno vést evidenci těchto dohod.

          

Příklad:

Odměna do 5 000,- Kč v měsíci –  Odměna dle dohody o provedení práce ……… 1 600,- Kč

Srážková daň  15%…. (1600 x 0,15) …………………………………………………………………..  240,- Kč

Vyplacená odměna z dohody ……………….. ( 1 600 – 240) ………………………………….. 1 360,- Kč

 

Odměna nad 5 000,- Kč v měsíci – Odměna dle dohody o provedení práce ……… 6 150,- Kč

Základ daně….(zaokrouhlit na celá 100 Kč nahoru) ………………………………………….. 6 200,- Kč

Zálohová daň 15% ….(6200 x 0,15) …………………………………………………………………..    930,- Kč

Vyplacená odměna z dohody …………………. (6 150 – 930) ………………………………….. 5 220,- Kč

                                                                 

Sociální pojištění:

Z dohod o provedení práce se neodvádí sociální pojištění,  pokud byl zúčtován příjem nepřesahující 10 000 Kč. V případě více dohod o provedení práce v daném měsíci u jednoho zaměstnavatele, jestliže součet zúčtovaných příjmů ze všech těchto dohod nepřesahuje částku 10 000,- Kč.

Z dohod o provedení práce se odvádí sociální pojištění, pokud je v daném měsíci zúčtován příjem od jednoho zaměstnavatele přesahující částku 10 000,- Kč,  a to z jedné nebo součtu příjmů z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

 

Zdravotní pojištění:

Zdravotní pojištění se platí z dohod o provedení práce v případech, kdy v daném měsíci je zúčtován příjem zaměstnanci z dohody o provedení práce větší jak 10 000 Kč. Oproti sociálnímu pojištění se zde pro posouzení hranice 10 000 Kč nesčítají příjmy z případných dalších dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele zúčtované v jednom měsíci. Každá dohoda o provedení práce se posuzuje samostatně!!!

Zákon č.589/1992 Sb. §3, zák.č.48/1997 Sb. §5 písm. a)  bod 3, zák. č. 187/2006 Sb., §7a.

 

2.  Dohoda o pracovní činnosti:

Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 76. Tato dohoda se může sepsat i když rozsah práce je menší než 300 hodin – §76 odst.(1). Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu  překračujícím v průměru  polovinu  stanovené  týdenní  pracovní  doby (§76 odst. 2). Dodržení nejvýše přípustného  rozsahu pracovní doby podle odst. 2 se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda uzavřená, nejdéle však za období 52 týdnů (§76 odst.3 zák. práce).

 

Příklad:

Dohoda uzavřená na období od  1.5. 2012 do  30.9. 2012,  tj. celkem  153 dnů, polovina týdenní  prac. doby  je  20 hodin, výpočet  je   153 : 7 x 20  =  437 hodin, sjednaný objem práce nesmí překročit celkem 437 hodin.

Dohoda o pracovní činnosti se povinně uzavírá písemně, jinak je neplatná (§77 odst.(1)). Jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci. Dohoda obsahuje  podobné údaje jako dohoda o provedení práce (§ 76  odst. (4)). Odměna za vykonanou  práci je splatná  nejpozději do konce měsíce následujícího  po  měsíci v němž vznikl  nárok na vyplacení odměny. Splatnost  odměny sjednat v dohodě o pracovní  činnosti. Výše odměny se sjednává  na základě druhu a způsobu vykonávané práce nebo činnosti (§ 138 zák. práce). Cestovní náhrady jako u dohody o provedení práce.

 

Srážení a odvod daně (dle zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů):

V případě, že zúčtovaná výše odměny za vykonanou  práci je do 5 000 Kč za měsíc, provede se za tento měsíc srážková daň ve výši 15% jako u dohody o provedení práce a tato daň je konečná. Za měsíce, ve kterých zúčtovaná odměna překročí částku 5 000 Kč, provede se srážka zálohové daně ve výši 15%, která  se  odvede  nejpozději  do  20. dne  následujícího měsíce  příslušnému finančnímu  úřadu (§38h odst. (9)). Daň se vypočítává ze „super hrubé mzdy“ =  hrubá mzda zvýšená o odvod pojistného za zaměstnavatele – sociální + zdravotní pojištění (v roce 2012 to je   25 + 9 =  34%).

 

Sociální pojištění (zák. č.589/1992 Sb. §3, a zák. č.187/2006 Sb.):

Sociální pojištění se z dohody o pracovní činnosti platí. Pokud se však jedná o příležitostné zaměstnání, které netrvalo déle než 14 dnů po sobě jdoucích, případně o činnost malého rozsahu z níž započitatelný příjem nedosáhl ani 2 500 Kč za kalendářní měsíc, tak se z těchto příjmů soc. pojištění neplatí (zák.č.187/2006 Sb. §§5 až 7, 410/2011 Sb.). Sazba soc. pojištění činí 6,5% u zaměstnance a 25% u zaměstnavatele. (zák.č.589/1992 Sb.§7).

 

Zdravotní pojištění (zák. č.48/1997 Sb.)

Zdravotní pojištění se z příjmů na základě dohody o pracovní činnosti platí. Pokud příjem z této dohody nedosáhl ani 2 500 Kč za kalendářní měsíc, tak se zdravotní pojištění neodvádí (zák. č.48/1997 Sb. §5,  zák. 187/2006 Sb. §6 odst. 5, 410/2011Sb.). Pojistné je nutno odvést nejpozději do dne, který je sjednán v dohodě o provedení práce jako den výplaty odměny. Sazba zdrav. pojištění činí  4,5% u zaměstnance a 9% u zaměstnavatele (z. 592/1992 Sb. §2).

 

Příklad:

Dohoda o pracovní činnosti na období  od 1.5.2012  do 31.5. 2012, odpracovaná doba  – 60 hodin, sjednaná odměna 6 100 Kč  (hrubá mzda)

Super hrubá mzda je navýšení  hr. mzdy o soc. + zdrav. poj. u zaměstnavatele.

 

Výpočet – hrubá mzda  ……………………………………………………………………………  6 100 Kč

daňový základ (super hrubá mzda) ….. 6 100 x 1.34 (9% + 25%) ……………..  8 174 Kč

zaokr. daň. zákl. na 100 Kč nahoru ………………………………………………………….  8 200 Kč

zálohová daň 15%  …………………………. 8 200  x 0,15  …………………………………. 1 230 Kč

soc. poj. za zaměstnance …………………6 100 x 0,065  …………………………………..   397 Kč

soc. poj za zaměstnavatele ……………..6 100 x 0,25  …………………………………… 1 525 Kč

zdrav. poj. za zaměstnance  …………….6 100 x 0,045  ………………………………….    275 Kč

zdrav. poj. za zaměstnavatele ………….6 100 x 0.09  ……………………………………   549 Kč

čistá odměna ………………………….. 6 100 – 1230 – 397 – 275 ………………………… 4 198 Kč

odvod daně finančnímu úřadu …………………………………………………………………… 1 230 Kč

odvod soc. pojištění  na OSSZ  ………………   397  +  1 525   ……………………………1 922 Kč

odvod zdravotního poj.  …………………..   275  +   549  …………………………………..    824 Kč

Vyplacení čisté odměny na základě dohody o pracovní činnosti ve výši  4 198 Kč bude organizaci stát celkem   8 174 Kč.

 

3.  Odměny za výkon funkce  (funkční požitky)

Srážení a odvod daně – stejné jako u dohody o pracovní činnosti.

Sociální pojištění – platí se. Stejné jako u dohody o pracovní činnosti (od 2500 Kč výše).

Zdravotní pojištění –  platí se z jakékoliv výše odměny.

 

Příklad:

Odměna za výkon funkce vyplacená v jednom kalendářním měsíci ve výši 2 300 Kč.

Super hrubá mzda je navýšení hrubé mzdy o zdravotní poj. zaměstnavatele.

Výpočet:

hrubá mzda ……………………………………………………………………………………..  2 300 Kč

daňový základ (super hrubá mzda) …  2 300 + 207  (+ 9% zdr.p.) …..   2 507 Kč

srážková daň 15% …  2 507 x 0,15  (zaokrouhlení na celé Kč dolů)……….. 376 Kč

zdravotní pojištění za zaměstnance ………… 2300 x 0,045 ……………………. 104 Kč

zdravotní pojištění za zaměstnavatele ……….2 300 x 0,09 ……………………. 207 Kč

čistá mzda (odměna) ……………….. 2 300 – 376 – 104  …………………………. 1 820 Kč

odvod srážkové daně finančnímu úřadu ……………………………………………….  376 Kč

odvod zdravotního poj. příslušné poj. zaměstnance ……..  104 + 207 ……..  311 Kč

 

             

Příklad:

odměna za výkon funkce ve výši  3 000 Kč v jednom kalendářním měsíci.

Výpočet:

hrubá mzda ……………………………………………………………………………………..  3 000 Kč

daňový základ (super hrubá mzda) …. 3 000 + 1 020  (+ 34% ) ………   4 020 Kč

zaokrouhlení daňového základu na celé  Kč  dolů   ……………………………   4 020 Kč

srážková daň 15% …  4 020 x 0,15 (zaokrouhluje se na celé Kč dolů) ….   603 Kč

sociální pojištění za zaměstnance …………… 3 000 x 0,065 …………………….  195 Kč

sociální pojištění za zaměstnavatele ……….. 3 000 x 0,25  ……………………..  750 Kč

zdravotní pojištění za zaměstnance ………… 3 000 x 0,045 …………………….. 135 Kč

zdravotní pojištění za zaměstnavatele ……… 3 000 x 0,09 …………………….. 270 Kč

čistá mzda (odměna) ………………. 3 000 – 603 – 195 – 135 ………………….. 2 067 Kč

odvod srážkové daně finančnímu úřadu ……………………………………………….. 603 Kč

odvod sociálního poj. …………………  195 + 750  ……………………………………….. 945 Kč

odvod zdravotního poj. příslušné poj. zaměstnance ……..  135 +  270 …….  405 Kč

 

 

Příklad:

Odměna za výkon funkce ve výši  6500 Kč v jednom kalendářním měsíci.

Výpočet:

hrubá mzda …………………………………………………………………………………….  6 500 Kč

daňový základ (super hrubá mzda).. 6 500 + 2 210  (+ 34% ) …………   8 710 Kč

zaokrouhlení daňového základu na celá 100 Kč nahoru   …………………   8 800 Kč

zálohová daň 15% ………..  8 800 x 0,15  ………………………………………….    1 320 Kč

sociální pojištění za zaměstnance ……………… 6 500 x 0,065 …………………  423 Kč

sociální pojištění za zaměstnavatele …………. 6 500 x 0,25  ………………….1 625 Kč

zdravotní pojištění za zaměstnance …………. 6 500 x 0,045 ………………….. 293 Kč

zdravotní pojištění za zaměstnavatele ……….. 6 500 x 0,09 ………………….. 585 Kč

čistá mzda (odměna) ……………… 6 500 – 1 320 – 423 – 293  ………………. 4 464 Kč

odvod zálohové daně finančnímu úřadu …………………………………………….. 1 320 Kč

odvod sociálního poj. ………………………  423 + 1625  ……………………………..2 048 Kč

odvod zdravotního poj. příslušné poj. zaměstnance ……..  293 +  585 ……  878 Kč

 

4.  Věcné dary

Daň z příjmů

Dary poskytnuté u příležitosti 50. narozenin a dále po 5-ti letech  (55,60,65,…) jsou od daně osvobozeny do výše 2 000 Kč. Dále je od daně osvobozen dar u příležitosti prvního odchodu do důchodu  rovněž  do výše  2 000 Kč.  Za rok je možno  osvobodit  celkem  hodnotu  daru (darů) do výše 2 000 Kč. Částka překračující 2 000 Kč za rok podléhá dani z příjmů ( zákon č. 586/1992 Sb.,  § 6  odst. (9)  písm. g)  ). Darem není odměna  za výkon  funkce nebo  jinou vykonanou práci.

Zpět na obsah

 

Daň z příjmů právnických osob (zákon č. 586/1992 Sb.)

§ 18  – Předmět daně   

odst. l) – Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak.    

 odst. 3) – U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (patří sem i  organizace  ČZS ),  jsou předmětem  daně  vždy  příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného.

odst. 4) – U poplatníků uvedených v odst. 3 nejsou předmětem daně příjmy:

písm. a) – z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků , jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami(§ 2 Stanov ČZS), zřizovacími a zakladatelskými listinami,

písm. b) – z dotací, příspěvků a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce,

písm. c) – z úroků z vkladů na běžném účtu.

odst. 6) – U poplatníků uvedených v odst. (3)  se splnění podmínky uvedené v odst. (4) písm. a)   posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností.

Druhem činnosti se rozumí např. pořádání zahrádkářských výstav, jednotlivou činností se rozumí jedna samostatná výstava v daném roce – jedna akce.

odst. 7) –  Poplatníci uvedeni v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování výdajů (nákladů).

Toto je důležité oddělovat z toho důvodu, že při roční účetní závěrce se musí vypočítat daňový základ.

§ 19 odst. 1) písm. a) – Od daně jsou osvobozeny členské příspěvky podle stanov (příjmy z členských známek).

§ 20 odst. 7) – Poplatníci vymezeni v § 18 odst. 3 , kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně snížit o 30%, max. o 1 000 000 Kč, použijí-li pros- tředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí výdajů (nákla- dů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

 

Příklad:

Druh činnosti – Zájezdy

Jednotlivá činnost	příjmy celkem	výdaje celkem	zisk	ztráta
Zájezd do Olomouce	8 000,-	8 350,-
Zájezd do Věžek u Kroměříže	8 800,-	8 700,-
C e l k e m	16 800,-	17 050,-		250,-

 

Druh činnosti – Výstavy

 

Jednotlivá činnost	příjmy celkem	výdaje celkem	zisk	ztráta
Výstava č.1	15 000,-	11 550,-
Výstava č.2	8 200,-	8 450,-
C e l k e m	23 200,-	20 000,-	3 200,-

 

V daném roce jsou předmětem daně příjmy z pořádání výstav, protože jako druh činnosti vykazují celkem zisk (zák. č. 586/1992 Sb. §18  odst. 4  písm. a)  – výdaje jsou menší jak příjmy)

Výpočet daně:

Daňový základ…………………………………………………………   3 200,- 

Snížení daňového základu dle § 20 odst. (7) …..   3 200 – 3 200 =  0 Kč

Za tento rok se daň  z příjmů platit nebude.

 V následujících třech letech (zdaňovacích obdobích) bude nutno uspořenou daň (§ 20  odst. 7) použítna krytí výdajů u činností, které nejsou předmětem daně.

Výpočet uspořené daně:

Daňový základ ………………………………………………….  3 200,-

Zaokrouhlení daň. základu ……………………………………. 3 000,-

Daň …………………………  3 000  x  0,19 …………………..    570,-

Uspořenou daň ve výši  570,- Kč nutno použít dle  zák. č.586/1992 Sb. §20 odst. (7)

§ 21  odst. 1 – Sazba daně činí 19%. Základ daně se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

Zpět na obsah

                                                            

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

§ 1  Úvodní ustanovení

Tento zákon upravuje daň z nemovitostí, kterou tvoří:

a)  daň z pozemků

b)  daň ze staveb

1.  Daň z pozemků

§ 2 odst. 2) písm. a) – Předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné stavbami v rozsahu půdorysu těchto staveb.

§ 3  Poplatníci daně z pozemků

odst. 1) – Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku.

odst. 2) – Poplatníkem daně z pozemků u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li o pozemky:

a) evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem (podle zákona ČNR

č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky),

b) spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv.

§4  Osvobození od daně z pozemků

odst. 1) písm. f)  – Od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů (patří sem i org. ČZS) a obecně prospěšných společností.

 2.  Daň ze staveb

§ 7 odst. 1) – Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území České republiky, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané anebo podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů dokončené.

 

§ 8  odst. 1) –  Poplatníkem daně je vlastník stavby.

§9  Osvobození od daně ze staveb

odst. 1) písm. f) – Od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby ve vlastnictví sdružení občanů (i org. ČZS) a obecně prospěšných společností.

3.  Společná ustanovení

§ 13 – Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období se nepřihlíží.

§ 13a – Daňové přiznání je povinen poplatník podat příslušnému správci daně do 31. ledna zda-ňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně (nejedná se o změnu sazby daně, ceny půdy, koeficientu výpočtu daně).

§ 13b – Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována.

§ 15 – Placení daně

odst. 1) bod b) – Daň z nemovitostí je splatná ve  dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

odst. 2) – Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku  5 000 Kč, je splatná najednou,  a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitosti zaplatit najednou i při vyšší částce.

Zpět na obsah

 

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické,dani darovací a dani z převodu nemovitostí

 

Daň z převodu nemovitosti – V našem případě se jedná o prodej pozemků a staveb (klubovna, moštárna apod.), které jsou ve vlastnictví ZO.

§ 8  odst. 1)  bod. a) – Poplatníkem daně z převodu nemovitosti je převodce (prodávající), nabyvatel (kupující) je ručitelem za zaplacení daně.

§ 21 odst. 2) – Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž

a) byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí,

b) nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí.

Splatnost daně z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání ( zákon č.280/2009 Sb., daňový řád,  § 135, odst. (3).

Zpět na obsah

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

§ 2 Předmět daně

Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich  přípojná vozidla registrovaná a používaná v České republice k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání ( patří sem i organizace ČZS ). V našem případě se může jednat např. o služební jízdy pro činnosti jako je  pořádání kulturních a společenských akcí (plesy), pohostinská činnost, výstavy, provoz moštárny – viz „Daň z příjmů právnických osob“.

§ 4  Poplatníci daně – odst. 2)  bod. a)

Zaměstnavatel (v našem případě ZO ČZS), pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci (členu ZO nebo jiné osobě) za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla,  pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla – např. vozidlo je užíváno vlastníkem k podnikání a silniční daň na dané vozidlo je již zaplacena.

§ 6  Sazby daně  –  odst. 4)

V případě podle § 4  odst.2  písm.  a)  činí sazba daně  25 Kč za každý den použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, je-li to pro poplatníka výhodnější.

Příklad:

ZO proplatí cestovní náhrady (podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce  §157) za použití motorového vozidla na dovoz zboží pro pohostinskou činnost na pořádaném ple-su. Vozidlo bylo použito 2 dny (podle vyúčtování služební jízdy)  a to 10. a 11. února. Byl  použit soukromý osobní  automobil na  který nebyla v daném  roce  placena silniční daň z jiného důvodu (nejedná se např. o automobil používaný k podnikání účastníka slu-žební jízdy). Na základě těchto skutečností musí ZO zaplatit na příslušném finančním úřadě silniční daň ve výši  50 Kč  ( 2 x 25 Kč) a to nejpozději do 15. dubna (silniční daň se odvádí jen v případě, že při vyúčtování plesu zjistíme, že byl ples ziskový – příjmy jsou vyšší jak výdaje, tento zisk je předmětem daně).

§ 10 –  Silniční daň se odvádí:

za I.   čtvrtletí roku –  do 15. dubna

za II.  čtvrtletí roku –  do 15. července

za III. čtvrtletí roku –  do 15. října

za  říjen a listopad –  do 15. prosince

za prosinec – do konce ledna následujícího roku při podání daňového přiznání k dani silniční.

§ 15 – Daňové přiznání – je nutno podat do 31.1. následujícího roku. Odvedené platby v průběhu roku jsou chápány jako zálohové.

Zpět na obsah

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

§ 20 – Daňové subjekty

a) Poplatníkem se rozumí osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani.

 b)  Plátcem daně se rozumí osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům (plátcem daně je např. ZO při odvodu srážkové daně z vyplacených odměn členům ZO).

Správcem daně se rozumí místně příslušný finanční úřad.

§ 126 – Registrační povinnost nevzniká

a) daňovému subjektu, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost,

b) daňovému subjektu, u kterého je předmětem daně pouze nemovitost,

c) poplatníkovi, který má výhradně povinnost platit daň nepřímo prostřednictvím plátce daně  (poplatník je zaměstnancem ).

V těchto uvedených případech nemusí ZO se zaregistrovat k některé z daní, ke které jí vznikne daňová povinnost, ale vypočítanou daň odvést musí. Doporučuje se navštívit příslušný finanční úřad a to na „registr daní“ a tam se domluvit o způsobu zaplacení daně (potřebné IČO základní organizace).

           Zpět na obsah

Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce

Cestovní náhrady – §§ 156 – 189 ( upraveno vyhláškou 429/2011 Sb.)

V souvislosti s pracovní cestou je možno proplatit :

                   a)  prokázané jízdní výdaje

                   b)  prokázané výdaje za ubytování

                   c)  stravné

                   d)  prokázané vedlejší výdaje

 

ad a) – 1. Hromadnými prostředky podle doložených jízdenek. §157 odst.(1).

 Náhrada se skládá ze dvou částí :

2. Vlastním vozidlem ( používat cestovní příkaz s vyúčtováním )

– základní náhrada za 1 km služební jízdy je pro rok 2012 stanovena nejméně ve výši  3,70 Kč pro osobní automobily a nejméně 1,00 Kč pro jednostopá vozidla a tříkolky). U nákladních automobilů a autobusů se zákl. náhrada stanovuje nejméně ve dvojnásobné výši stanovené pro osobní automobily. Při použití přívěsu u osobních automo-bilů se výše základní náhrady zvyšuje nejméně o 15 %. §157 odst. (4)

– náhrada za spotřebované pohonné hmoty a to tak, že celkový počet ujetých km při služební jízdě se vynásobí průměrnou spotřebou vozidla na 1 km jízdy a cenou použité pohonné hmoty za 1 litr. §157 odst. (3)  a  §158 odst. (2). Výše průměrné spotřeby se vypočte z uvedených hodnot v technickém průkazu.

 

Příklad:

V technickém průkazu jsou uvedeny tyto hodnoty:

spotřeba při rychlosti jízdy   90 km/hod.  –  6 l / 100 km

spotřeba při rychlosti jízdy 120 km/hod.  –  7 l / 100 km

spotřeba při rychlosti jízdy ve městě       –   8 l / 100 km

Výpočet:   6 + 7 + 8  =  21

 průměr na 100 km    21 : 3 = 7  litrů

průměr na 1 km     7 : 100  =  0,0700 litru.

Pokud v technickém průkazu vozidla je uvedena jen jedna hodnota spotřeby pohonné hmoty, tak se použije tato hodnota. Cena  1 litru pohonných hmot se zjistí z dokladu o nákupu pohonných hmot před jízdou, v době služební jízdy nebo se použije cena stanovená vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro rok 2012 stanovuje vyhl.  č.429/2011 Sb. následující průměrné ceny  pohonných hmot   :

benzín automobilový 95 okt. Super  ……………  34,90 Kč / litr

benzín automobilový 98 okt. Super plus ……….  36,80 Kč / litr

motorová nafta …………………………………….  34,70 Kč / litr.

Organizace může sjednat s účastníkem služební jízdy též poskytnutí náhrady za po-užití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy ( § 157 odst. 2 ).

ad b)  Náhrada prokázaných výdajů za ubytování – doklad o zaplacení ubytování (§162).

ad c)  Náhrada výdajů za stravu – ( §163 ) Za každý kalendářní den služební cesty přísluší  stravné nejméně ve výši, kterou stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro rok 2012 stanovuje vyhláška č. 429/2011 Sb. následující výši stravného :   

trvá-li pracovní cesta  5 – 12 hodin  ………………………stravné … 64 –  76 Kč / den           

trvá-li pracovní cesta více jak 12 hodin, nejvýše 18 hod. ………….. 96 – 116 Kč / den

trvá-li pracovní cesta více jak 18 hodin …………………………….. 151 – 181 Kč / den

Uvedené rozpětí stravného v jednotlivých časových pásmech platí pro organizace státní správy. Naše organizace mají povinnost proplácet stravné minimálně na spodní hranici (např. v pásmu 5 -12 hod. stravné min. 63,- Kč). Horní hranice je uvedena z toho důvodu, že na překročení této hranice  se vztahuje § 6 odst.7 písm. a) zákona o daních z příjmů a dále sociální a zdravotní pojištění (např. při pracovní cestě trvající 9 hodin se proplatí stravné ve výši 100 Kč,  100 – 76 = 24 Kč, takže 24 Kč podléhá dani z příjmů a rovněž tak sociálnímu a zdravotnímu pojištění). Z uvedeného příkladu vyplývá, že bude nejrozumnější si v organizaci stanovit stravné na spodní hranici, případně v uvedeném rozpětí a tím se vyhnout komplikacím a zbytečnému „papírování“.

Posuzuje se každý den samostatně. O výši stravného rozhoduje organizace ( členská schůze ). Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, je možno upustit od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější (§163 odst. 4).

 

Příklad :

a)  začátek služební cesty 2.3. 2012 ve 14:30 hod.

konec služební cesty   4.3. 2012 v 15:00 hod.

členská schůze se usnesla proplácet stravné v minimální výši.

Výpočet:

2.3. 2012  ……………. 9,5 hod.  ……….. 64,- Kč

3.3. 2012 ………………24 hod. ……….  151,- Kč

4.3. 2012 ………………15 hod. ………..  96,- Kč

celkem ……………………………………311,- Kč

 Účastníkovi služební cesty přísluší stravné ve výši  311,- Kč.

 

b) začátek  služební cesty dne 1.4. 2012 ve 20:00 hod.

konec služební cesty dne 2.4. 2012 v 17:00 hod.

                                  

1. způsob:

1.4. 2012…………….   4 hod. …………….  0,- Kč

2.4. 2012 …………..  17 hod. …………..  96,- Kč

celkem …………………………………….  96,- Kč

 

2. způsob:

1.4. 2012 …………..   4 hod.

2.4. 2012 ………….. 17 hod.   

celkem ……………. 21 hod. ………….. 151,- Kč

Účastníkovi služební cesty přísluší stravné ve výši  151,- Kč, jelikož je pro zaměstnance výhodnější ( §163 odst. 4).

ad d)  Vedlejší výdaje se hradí v prokázané výši (doklad o zaplacení). Jedná se např.o parkovné, dálniční známku apod. (§§164, 171).

§ 189 odst. (2)

 Ministerstvo práce a sociálních věcí vydává převážně koncem roku vyhlášku, která stanovuje zá-kladní náhradu za použití motorového vozidla, průměrné ceny benzínu a výši stravného. Pokud v průběhu roku se zvýší nebo sníží ceny o 20% ( podle údajů Českého statistického úřadu ), vydá Ministerstvo práce a sociálních věcí novou vyhlášku s nově stanovenými sazbami pro cestovní náhrady. V případě zahraniční služební cesty se použijí sazby stravného stanovené samostatnou vyhláškou MPSV.

Protože cestovní náhrady se vyplácejí podle zákoníku práce, který upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, tak v našem případě (pokud se nejedná o Dohodu o provedení práce nebo Dohodu o pracovní činnosti ve které je sjednáno proplácení cestovních náhrad), tak je nutno sepsat Smlouvu – nepojmenovanou podle § 51  zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kterou se uzavře specifický pracovní vztah na který je již možno aplikovat ustanovení zákoníku práce. Vzor takovéto smlouvy je na našich internetových stránkách v části „Ke stažení„.

Zpět na obsah

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

§ 2   Živnost

Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

 

Zjednodušeně řečeno, je potřeba živnostenské oprávnění na činnosti, které jsou prováděny za účelem vytvoření zisku (např. moštárny).

§ 3  odst. 3  bod f)

Živností není prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami.

 Jedná se např. o prodej přebytků výpěstků z vlastních zahrádek samotnými zahrádkáři.

Některé další činnosti, které by mohly za určitých podmínek vyžadovat živ. oprávnění.

a)  Pořádání kulturně společenských akcí (plesy, oslava MDŽ apod.) – pokud se vybírá vstupné.

b)  Pohostinská činnost – pokud ZO sama zajišťuje pohoštění (např. na akcích v bodě a)), netýká se případů, kdy si ZO zajistí pohoštění prostřednictvím jiné firmy, která má svůj živnostenský list na pohostinskou činnost.

c)  Organizování zájezdů – jen v případě, že se organizují také za účelem vytvoření zisku, ale to tak převážně není.

d) Nákup zboží za účelem dalšího prodeje – Vpřípadě, že ZO nakoupí např. větší množství hnojiva (větší množství je levnější) a prodává jej za cenu vyšší než je pořizovací cena. Pořizovací cena je cena zboží zvýšená o další výdaje spojené snákupem zboží – např. o výdaje na dovoz zboží do klubovny apod.

 

Příklad:

nákup   100 kg hnojiva ………………………….  5 000,- Kč

dovoz hnojiva z prodejny do zahr. osady …….     200,- Kč  

pořizovací cena  100 kg hnojiva je ……………. 5 200,- Kč  ( 52,- Kč za 1 kg )

Pokud ZO bude rozprodávat toto hnojivo za cenu vyšší jak 52,- Kč za 1 kg, tak se bude jednat o činnost za účelem vytvoření zisku a je nutné živnost. oprávnění.

e)  Pořádání výstav – pokud se jedná o výběr vstupného jen na úhradu výdajů spojených s pořádáním výstavy, tak se nejedná o činnost za účelem vytvoření zisku.

f)  Provoz moštárny – moštování za úplatu je převážně činností za účelem vytvoření zisku, tak vyžaduje živnostenské oprávnění.

Právnické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti volné, živnostenský úřad uloží pokutu (§ 62). Z tohoto důvodu se doporučuje před zahájením činnosti, o které si nejsme jisti zda potřebujeme živnostenské oprávnění, zajít pro informaci na příslušný živnostenský úřad.        

 Zpět na obsah

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Základní organizace mohou tento zákon využít při řešení sousedských vztahů. Této problematiky se týkají hlavně dva paragrafy.

§ 5 –  Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy (obecní úřad). Ten může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.

§ 127 – Vlastnické právo

odst. 1) – Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby  na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.

odst. 2) – Je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může  soud po  zjištění stanoviska  příslušného  stavebního  úřadu  rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit.

odst. 3) – Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nez-bytné míře vstup  na své  pozemky,  popřípadě  na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

 Zpět na obsah

Zákon č 563/1991 Sb., o účetnictví

§ 5 odst. 1) – Účetní jednotky  mohou pověřit vedením svého  účetnictví i jinou  právnickou  nebo fyzickou osobu.

odst. 2) – Pověřením podle odstavce  1) se nezbavuje účetní jednotka odpovědnosti za vedení účetnictví.

§ 8 odst. 1) – Účetnictví má být vedeno správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

Není možno v účetnictví používat tužky, která jde vygumovat!!!

§ 11  –  Účetní doklady

odst. 1)  – Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

a)  označení účetního dokladu (např. „Výdajový pokladní doklad“ a jeho pořadové číslo),

b)  obsah účetního případu a jeho účastníky ( např. „Nákup poštovních známek“, prodávající – „Česká pošta č.61 Karviná“, název ZO nebo razítko ZO),

c)  peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství (celkovou částku v Kč),

d)  okamžik vyhotovení účetního případu (např. datum vypsání výdajového pokladního dokladu),

e)  okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d)  (např. datum na paragonu),

f)  podpis osoby odpovědné za účetní případ a podpis osoby odpovědné za jeho za účtování (podpis předsedy ZO a pokladníka).

 

 Skutečnosti podle písmen  a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech.

 

§ 31 –  Úschova účetních záznamů (archivace)

odst. 1  –  Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odst. 2.

odst. 2  – Účetní záznamy se uschovávají:

a)  účetní závěrka a účetní zpráva po dobu deseti let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,

b)  účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu pěti let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,

c)  účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví po dobu pěti let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

Zpět na obsah

Způsoby vedení účetnictví

 

ZO ČZS mohou vést jednoduché účetnictví pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč. Jednoduché účetnictví musí vést podle zákona o účetnictví č.563/1991 Sb.  a jeho prováděcích předpisů, které upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003 (zákon č.348/2007 Sb.).

 

Vedení jednoduchého účetnictví není již časově omezeno a může se vést až do změny zákona o účetnictví, která by výjimku zrušila.

 Legislativu pro vedení jednoduchého účetnictví ( zákon č.563/1991 Sb. a prováděcí vyhlášku pro vedení jednoduchého účetnictví č.507/2002 Sb.) je možno stáhnout v sekci ke stažení.

Ty ZO, které již účtují v novém účetnictví (podvojném), mohou v něm účtovat dále a to dobrovolně.

       Zpět na obsah

Další informace:  Metodický pokyn – III.

Zpracoval 1.2.2012  Dráb Jiří – vedoucí revizní skupiny  ÚS ČZS  Karviná