Miroslav Nechvátal
Pěstování aktinidií
Stanoviště pro pěstování actinidií by mělo být slunné s dostatkem závlahy. Kořenový systém je bohatý a značně se rozrůstá. Kořenové vlášení je pod povrchem půdy, proto musí být horní vrstvy dostatečně výživné a kryté vrstvou mulčovacího materiálu hlavně k udržení trvalé vlhkosti.
Její liánovitý růst vyžaduje pěstování na drátěnkách, možnost tažení na pergolách, besídkách, na oporách nebo u stromů po nichž se pnou.
Půdu vyžaduje výživnou, bohatou na kompost a organické prvky dobře jímající vláhu. Má mít kyselou reakci, maximálně pH 5,5 – 6, nesmí obsahovat vápno, které vyvolává chlorózu.
Půda má mít konstantní mírnou vlhkost. actinidie trpí za sucha stresem, zastavuje růst, vadne a při delším obdobím sucha mohou mladé rostliny uhynout.
Květy na actinidiích rozkvetou zpravidla v květnu a kvetení trvá 7 až 14 dní. Jsou dvojího druhu. Na samčí rostlině mají zakrnělé pestíky. Na plodící samičí jsou zakrnělé prašníky se sterilním pylem (neplatí u samosprašných odrůd).
Je to jediný znak , kterým se rostliny rozlišují. Po opylení bílé květy žloutnou až hnědnou, opadnou a brzy se objevují první plůdky. Květy se tvoří na letorostech z dvouletého dřeva a to v paždí 1. až 8. listu. Květy musí být opyleny včelami nebo čmeláky.
Při větší výsadbě má být poměr samčích rostlin k samičím 1:8. Pokud vysadíme samčí rostlinu do odlišných podmínek, například do trvalého stínu, může se její kvetení opozdit. Při špatném počasí může mít vliv i vzdálenost jednotlivých rostlin. V zahradnických závodech označují pohlaví prodávaných rostlin výrazem „male“ – samčí >, nebo „female“ – samičí >.
Samosprašné kultivary:
V prodeji jsou i rostliny samosprašné. Na rostlině se nacházejí květy, které mají vyvinutý semeník s bliznami i s prašníky. Samosprašných odrůd aktinidií se vyskytuje málo a většina může být nejistě samosprašných. V některých letech dochází vlivem průběhu počasí (hlavně teploty) k nedokonalému vývoji především prašníků, kdy není přítomen klíčivý pyl, samosprašné aktinidie nejsou opyleny a nepřinesou plody. Proto je vhodné i k samosprašným aktinidiím vysadit samčí rostlinu, nebo naroubovat do koruny samosprašné rostliny roub rostliny samčí. Z vlastní zkušennosti vím, že mnoho pěstitelů se dočkalo plodů kiwi až po vysazení samčí rostliny (stačila i kvetoucí větev ve váze). Navíc díky spolehlivému opylovači se dočkáte nejen spolehlivé, ale i mnohem vyšší úrody. Může se stát, že narazíte i na neseriózní prodejce a ve skutečnosti koupíte rostlinu jednopohlavní, nebo bude v kontejneru rostlina samčí i samičí. Proto raději při výsadbě rostliny rozdělte a vysaďte zvlášť. Rostlina samčí bývá vzrůstnější a slabší samičí rostlinu brzy přeroste a může způsobit její pozdější uhynutí. Pokud samosprašná odrůda dva roky po sobě kvete, ale neplodí, tak si pozorně prohlédněte květy a raději k ní sežeňte a dosaďte rostlinu opačného pohlaví. Dle mého názoru je vhodná samosprašná odrůda, jen v tom případě, že zahrádka je tak malá, že pěstitel může vysadit jen jednu rostlinu. Pokud uvažujete o vysazení dvou a více rostlin, pak je mnohem výhodnější jedna samčí (opylovací) a další samičí (plodné).
Plodnost kiwi prochází několika růstovými obdobími. Juvenilní období od výsevu, případně zakořenění řízku, do počátku kvetení a je různě dlouhé. Řízkované rostliny začínají plodit 3. až 4. rokem , semenáče 6. až 7. rokem . Období plodnosti trvá asi 30, správně pěstované rostliny i přes 70 let. Vlastní růst rostliny je ovlivněn teplotou , světlem a vláhou. Rostlina začíná rašit již při +8°C.
Sklizeň, dozrávání. Plody se sklízejí v plné zralosti. Konzumní zralost se pozná podle toho, že slupka pruží pod mírným tlakem prstů a dojde k mírné změně barvy slupky. Plody se odstřihují nůžkami těsně za plodem. Plná plodnost začíná 6. rokem, kdy rostlina podle druhu dává 4,5 až 10 kg plodů. Přezrálé plody rostlina shazuje. Musíme je brzy sníst, zmrazit nebo zkonzervovat. Přezrálý plod je mdlé chuti a ztrácí dobrou osvěživou chuť. Tuhé plody je možné skladovat i několik měsíců při 0,5 až 5 0C a vlhkosti 90 %. K přímé konzumaci dozrávají během několika dní v PE sáčku při pokojové teplotě. Rychlejšímu dozrávání lze napomoci přidáme-li do jejich blízkosti jablka, která uvolňováním etylénu vyzrávání napomáhají. Plody actinidie skladujeme odděleně od čehokoliv co vydává intenzívní pach, protože actinidie cizí pachy snadno přejímá.
Vysazovat sazenice z kontejneru lze v průběhu celého roku. Velmi vhodná je výsadba sazenic na jaře, nejlépe po období „zmrzlých mužů“, do zimy pak spolehlivě zakoření. V místech, kde se vyskytují hryzci je vhodné vysadit sazenice do košů z králičího pletiva. Někdy se stane, že rostlina na jaře po výsadbě (i druhým rokem) nevyrazí, výhony jsou suché. Pěstitel si myslí, že rostlina uhynula, rozhodne se ji vykopat a tím ji teprve zničí. Zde je vhodné počkat do konce června, aktinidie má dobrou regenerační schopnost a zpravidla vyraší od kořene nové výhony.
Závlaha bohatá po celé vegetační období. Delší období sucha vyvolává stres. Mladé rostliny mohou uhynout. Mělce uložené jemné kořeny nesmějí zaschnout. Vhodné je mulčování.
Výživa zvýšená během kvetení na jaře a pak v pravidelných dávkách do konce srpna, aby se vyživily plody a vyzrálo dřevo. Poměr hlavních živin NPK má být 10:6:6. actinidie nesnáší vysokou koncentraci dusičnanů a chloridů.
Řez je podobný řezu révy. Kiwi se řeže v létě a v zimě. Velký vliv má i způsob řezu . Silný řez urychluje rašení, slabý jej zpomaluje V létě je to prosvětlovací řez, poté v lednu až únoru. U plodících rostlin se odřezávají výhony za 5. až 6. listem. Actinidie plodí na jednoletém dřevě dvouročních prutů. Nejplodnější jsou spodní pupeny. Odstraňujeme výhony, které v předchozím roce přinesly úrodu. Plodící výhony zkracujeme tak, aby za posledním plodem zůstalo nejméně 5 listů. Letní řez provádíme dvakrát až třikrát a odstraňujeme zahušťující výhony. Řez samčích rostlin se provádí po odkvětu. Plodonosné větve se vyvíjejí vždy z prvních 3 až 6 pupenů hlavního výhonu a z vedlejších výhonů. Konkurující letorosty zcela odstraníme. Větve, které odplodily se zkracují až na větevní kroužek tak, aby se mohlo vytvořit nové plodonosné dřevo. Plodonosný obrost se za sezónu několikrát zkracuje. Poprvé na 4 až 5 oček za posledním plodem, později na 1 až 2 očka za posledním místem řezu. Později je nutno zmlazovat. Přestárlé keře je možné radikálně zmladit řezem až u země, následně vyráží nové výhony. Vhodnější je pěstovat keře s více výhony a zmlazovat postupně. Potáhneme-li pruty na drátěnkách, má být první drát ve výšce 60 – 80 cm, další pak po 50 cm.
Škůdci a nemocemi správně pěstovaná rostlina prakticky netrpí. Mladé rostliny některých druhů mohou napadnout slimáci a housenky, kmínek a kořeny okousat kočky, kořeny ožrat hryzci, někde škodí i krtonožka . Proti drobným škůdcům jsou actinidie celkem odolné. Ve špatně drenážované půdě se může objevit hniloba kořenu. Sklizeň se provádí v plné zralosti plodů.
Množení
Generativní
Semeny pro běžného pěstitele nemá prakticky význam, protože minimálně 75% semenáčů je samčího pohlaví, pokud vyjde samičí rostlina začíná plodit 6. až 7. rokem a zpravidla má plody horší jakosti .
Vegetativní
Řízkování – řízky středně dřevnatých výhonů se řežou v zimním období, dlouhé 20 – 30 cm, ošetří se ve stimulátoru a sází do mírně vlhkého substrátu při teplotě 18 – 20 °C .
Řízky bereme buďto zelené nebo polovyzrálé.
Zelené řízky se řežou počátkem léta se třemi až čtyřmi očky. Spodní listy se odstraní a vrchní zkrátí na polovinu. Ošetří se ve stimulátoru a sází do substrátu při teplotě 20 – 25 °C a vysoké relativní vlhkosti vzduchu 90 – 95% .
Polovyzrálé řízky se řežou na přelomu července a srpna, dále se postupuje jako u zelených řízků.
Očkování a roubování zpravidla běžný pěstitel nepoužije.
Actinidia arguta Planch. – Aktinídie význačná
Je vzrůstná, poměrně odolná mrazu (až – 45 °C ), patří k drobnoplodým actinidiím. Má řadu forem, značné množství kultivarů, i samosprašných. Říká se jí „malé kiwi„.
Lodyhy A. arguta jsou hnědé nebo šedé, často 6 až 10 m dlouhé.
Listy eliptické, zašpičatělé, lesklé, s červeným řapíkem, před opadem žloutnou. Pozdní jarní mrazíky mohou poškodit rašící výhony, správně pěstovaná rostlina dobře regeneruje a naroste nový obrost.
Květy vyrůstají na letorostech s mírným zpožděním za prvními lístky a zpravidla se tak jarním mrazíkům vyhnou .
Plody jsou zelené, načervenalé až červené (dle kultivaru), oválné, zpravidla velikosti angreštu, hmotnost kolem 10 g.
Vynikající chuť, jsou kyselosladké, aromatické, bohaté na vitamín C.
Ve zralosti bývají olivově zbarvené. Nezralé plody jsou nahořklé až palčivé. Slupka hladká, netřeba ji loupat. U nás dozrávají rané odrůdy začátkem září, pozdní v půli října.
Arguta stejně jako ostatní druhy potřebuje vydatnou závlahu. Suchem shazuje listy. Je značně mrazuvzdorná, oboupohlavní. Nové odrůdy jsou velmi úrodné, plody velikosti vlašského ořechu.
Mladé rostliny je vhodné první zimu po vysazení chránit vrstvou listí nebo chvojí. Další zimy již kryt není nutný, ty už snáší v pohodě.
Actinidia kolomikta Maxim – Aktinídie kolomikta
Drobnoplodá actinidie s vysokým stupněm mrazuvzdornosti, kterou 20 let šlechtil i ruský ovocnář Mičurin. Je rozšířena ve východní Sibiři, na Sachalinu, v Mandžusku, v Koreji a v severní Číně.
I když jde o drobnoplodý druh, jeho využití je mnohostranné. V chladných dálněvýchodních oblastech jsou vítaným zdrojem vitamínů v čerstvém ovoci. Vhodné je jejich využití ve šťávách, v džemech i v kompotech.
A. kolomikta je nejméně vzrůstná. Pruty dorůstají do 2 až 5 metrů.
Dá se tvarovat v nižším tvaru, aby dozrávající plody mohly průběžně obírat děti a včas nesklizené plody neskončily na zemi.
Listy světlezelené, podlouhle oválné, nepravidelně zubaté s protáhlou špičkou.. Listy samčích rostlin v průběhu vegetace se různě zbarvují bílými, růžovými až sytě červenými skvrnami a působí velmi dekorativně. Spodní strana zůstává zelená.
Květy bílé, 18 až 30 mm v průměru, jsou poškozovány jarními mrazíky již při -2 0C.
Plody protáhlé velikosti menšího angreštu, s hladkou zelenou jedlou dužninou o hmotnosti kolem 2 g. Po dozrání rychle opadávají. Mají tenkou slupku a snadno se poškozují. Je možné je utrhnout před dozráním a nechat dojít při pokojové teplotě. Z jedné rostliny můžeme získat 1 až 3 kg plodů, které dozrávají v červenci až srpnu. Plody mají typickou chuť i vynikající aroma actinidií s velmi vysokým obsahem vitamínu C. Nedají se dlouho skladovat. Jsou určeny pro přímý konzum nebo pro zpracování na džemy, šťávy a kompoty. Vitamínu C mají až 160 mg / %.
Pěstování. V ruských pěstitelských oblastech snáší po celou zimu kolomikta i arguta nejtužší mrazy až -400C . Přesto musíme být opatrní při jarních mrazech, které dovedou zničit mladé výhony i květy. Rostlina zpravidla obrazí znovu, ale plodů v daném roce může být méně, nebo vůbec žádné. Na pěstování je nenáročná a škůdci téměř netrpí. Ke zdárnému vývoji potřebuje 120 dní průměrnou teplotou nad 10 0C, to znamená, že je vhodná pro naše klimatické podmínky. Vegetační perioda je 152 dní.
Řez se provádí pouze prosvětlovací a odstraňují se uschlé pruty, nejlépe koncem října nebo až v půli května.
Actinidia chinensis Planch. – Aktinídie čínská
syn. Actinidia deliciosa (Chev.)Liang.& Ferg. aktinídie lahodná
Plody této aktinidie znáte z obchodu.
Vhodná pro zkušené pěstitele, na vhodném stanovišti a vyžaduje příznivé počasí (brzké teplé jaro a dlouhý teplý podzim).
Velmi vzrůstná a proto vyžaduje pečlivý řez.
Proto se o jejím pěstování a nárocích do podrobna nebudu rozepisovat, v podstatě je obdobné jako u ostatních druhů. Sám mám zkušenosti, že vcelku statná rostlina (Hayward), už tři roky plodící, dokáže po dlouhých zimních holomrazech totálně vymrznout.
Samčí rostlina vypěstovaná ze semínka, ale zatím 20 let roste naprosto bez problému. Pokud tedy chcete odolnou rostlinu A.chinensis pak asi tudy vede cesta. Je, ale nutno počítat s tím, že vetšina semenáčku budou samčí rostliny. Pohlaví rostlin určíte až po několika letech po zakvetení.
Další druhy actinidii:
A.polygama, A.callosa, A.coriacea, A.fairchildii, A.melanandra, A.polygama, A.purpurea, A.giraldii, A.rubricaulis, A.fulvicoma, A.rufa, A.championi, A.davidii, A.eriantha, A.lanata, A.tetramera, …
Závěrem:
Nové kultivary aktinidií jsou předmětem neustálého šlechtění. Je zde snaha o vypěstování odrůd velkoplodých, chutných, aromatických, mrazuvzdorných, s různobarevnou dužninou (Ken´s Red) s hladkou slupkou a hlavně je výrazná snaha o rozšíření druhů jednodomých.
Plody actinidií jsou prospěšné našemu zdraví nejen svým obsahem vitamínů a minerálních látek, ale i ekologickým pěstováním, protože v našich podmínkách prakticky netrpí žádnými škůdci a nevyžadují žádné ochranné postřiky.
Pěstuji actinidie přes 20 let a nikdy jsem je nestříkal.
Na poslední fotografii je na ukázku jak vypadá sklizeň 100 kg plodů.
Další informace můžete nalézt v bakalářské práci Hany Ciompové z Mendelovy univerzity v Brně – Ovocnářsky zajímavé druhy rodu Actinidia
Koupila jsem si jednu rostlinu kiwi Jenny od firmy JURAL s.r.o. jako samosprašnou, ale někde se uvádí, že nemusí kvést. V prodejně mně ubezpečovala p.prodavačka, že když je uváděno formou jako samosprašná, že NENÍ třeba dvou rostlin – samičí a samčí. Přečetla jsem si vaše poznatky, ale tuto odrůdu neuvádíte. Máte nějaké zkušenosti ? Děkuji za odpověď.
Jde o samosprašný kultivar Actinidie chinensis (syn.A.deliciosa).
Pokud by jste měla i samčí rostlinu, pak by došlo k lepšímu opylení a větší násadě plodů.
Vhodné je chráněné stanoviště, dostatek slunce a namulčovaná půda. První dva roky není nutný nějaký hlubší řez, stačí jen zastřihout dlouhé výhony. Od třetího roku se snažte pěstovat a řezat jak je zmíněné v článku. Na podzim, nebo brzy zjara pak přihnojit superfosfátem. Při kvalitní péči a řezu by měla zakvést 4. až 5. rokem. Plody vypadají, tak jak je znáte z obchodu, ale jsou velikosti asi tak pingpongového míčku (poloviční než na předposledním fotu). Plody se sklízí co nejpozději, před prvními mrazy a nechají se dojít ve skladu.
Dobrý den, může mi někdo poradit, kde teď sehnat v Ostravě a okolí kvetoucí samčí rostlinu (alespoň větvičku…)? Samička bohatě kvete už 3.rok, ale sameček se „stydí“ :-). Loni zakvetl jen dvěma květy a urodily se nám jen tři miniplody. Letos nekvete vůbec… Prosím poraďte. Děkuji Marie
Kvetoucí větvička by snad nemusela být problém. Kontakt: meronech@seznam.cz
Prosím o radu,mám na zahradě kiwi a nevím o jakou odrudu jde.Kvete v červnu sytě žlutými,vonícími květy.Nedává žádné plody,asi potřebuje protějšek.Poradíte mi?Děkuji.
Kliknutím na obrázky – si porovnejte vzhled květů, s prašníkovými tyčinkami je samec (opylovač), pokud je uprostřed tyčinek čnělka je to samice (plodící).Jsou-li květy v průměru asi 5cm a rostlina má velké ochlupené listy je to actinidia chinensis – kiwi jež znáte z obchodu. Z obrázku je patrný i tvar listů. Takže podle tohoto určíte druh a pohlaví actinidie. Pak už zbývá jen dokoupit druhé. Řízkované rostliny zpravidla kvetou do čtyř let, ze semen později. Odrůdu (kultivar) neurčíte – je zde mnoho bezejmenných odrůd. Teprve v posledních letech se prodávají kultivary se štítky názvu odrůdy. Pokud si ani podle tohoto popisu nebedete vědět rady – tak pošlete foto na meronech@seznam.cz 🙂
Mám 3 rokem 2 samičí a 1 samčí sazenici kiwi.Jsou nádherně rozkošatělé ,ale ještě ani jednou nevykvetli.Živiny dodávám, tak jak se má.Prosím o radu,jak se dopracovat k plodům.Kutinová
Řízkované rostliny zpravidla kvetou čtvrtým rokem. Takže co nevidět se dočkáte 🙂 .
Nezapomeňte na pravidelný řez – zkrácení dlouhých letorostů. Rostliny kvetou a rodí na letorostech z loňských větví. Pro jistotu koncem léta pohoďte kolem rostlin superfosfát.
dobrý den,
na jaře bych chtěl vysadit pár sazenic, můžete mi prosím kde bych je sehnal, někoho osvědčeného. Děkuji moc.
Pokud jste z oblasti Karviné a okolí tak: meronech@seznam.cz 🙂
Dobrý den prosím můžete mi poradit kde seženu actinidii chinensis v okolí Pardubic?Ve většině zahradnictví a školkařství ji vůbec nevedou.
V zahradnictvích to bude asi problém, jedině přes internet. Moc se jich množení této rostliny nevěnuje. Jde o vzrůstnější rostlinu, kterou moc dlouho v kontejneru pěstovat nejde. A pokud se brzy neprodá – tak ji musí vysadit nebo vyhodit 🙁 . Nějaké má v nabídce například zahradnictví v Droždíně: http://www.drozdin.cz/nabidka/mene_ovo.htm. Pokud neuspějete, tak se ozvěte na můj email (meronech@seznam.cz) a já nařízkuji. Pěstuji vlastní samčí semenáč a samičí odrůdu Hayward.
Dobrý den,
koupila jsem si kiwi – Actinidie Arguta, mám jednoho samce a čtyři samice. Udělala jsem přesně vše, co je zde na webu. Zasadila jsem je 12.4. 2014,
hned jsem je zalila. Dnes jsem se šla podívat, kolem 13:00 h. A zjistila jsem, že všechno kiwi má povadlé listy a nahnědlé. Je možné, že by z noci na ráno omrzla? Protože u nás bylo -3.. Ale toto kiwi je do -25. Tak čím to může být? A vzpamatuje se vůbec ještě, nebo ho mám vyndat a vyhodit? Můžete mi nějak poradit jak dál??
Děkuji Kovaříková
Škoda, že Vás prodejce neupozornil na to, že je vhodnější sadit po zmrzlých (po 15.5.). Možná to ani sám neví 😀 .
A. arguta je odolná i větším mrazům, ale v zimě. Když na jaře naraší tak je samozřejmě háklivá jako spousta jiných rostlin na noční mrazíky.
Rozhodně nevyhazujte – pokud měly kvalitní kořeny, tak určitě znovu obrazí. Některé poměrně brzy, některé až v létě. Dopřejte jim čas pokud neobrazí do léta – tak už asi vyhodit.
Moje rostliny takhle omrzly mnohokrát (i v květu) a vždy jsem se úrody dočkal 🙂 .
Výhodou u malých rostlin je, že pokud by hrozily další mrazíky, lze je přikrýt netkanou textílií a tím je ochránit.
Starší, řádně zakořenělé rostliny si s tímto poradí mnohem lépe.
Tak vydržte a přeji úspěch 🙂 .
Dobrý den. Mám skleník u zdi garáže a chci si tam zasadit velkoplodé kiwi. Jakou odrůdu mi doporučuje?
Já pěstuji velkoplodé kiwi venku. Samec je vlastní semenáč a samice odrůda Hayward. Tři roky plodila, ale při předloňských holomrazech to na jaře „nerozdýchala“ 🙁 . Takže začínám znovu. Myslím, že ve skleníku se bude dost trápit, bude ji tam přece jen dost teplo, musel by se přistínit a nevím jak velký skleník máte, ale brzy by ji (pokud by se ji dařilo) tam bylo i dost těsno. Vhodnější je pěstování na chráněném místě venku. Ve velkém ji pěstovali na Slovensku ve foliácích a to hlavně z důvodu prodloužení vegetace a vyzrání plodů. Já sklízel plody před mrazíky a nechal dojít ve sklepě s jablky, zpravidla vydržely do vánoc. Můžete zkusit i samosprašné ´Boskoop´ nebo ´Jenny´. V každém případě je nutno počítat s tím, že pro velkoplodé kiwi nejsme tou nejvhodnější pěstební oblasti a že může totálně vymrznout. Znovu opakuji – chráněné stanoviště před mrazivým větrem, na zimu chránit kořeny a hlavní kmen chvojím, případně obalit bílou netkanou textilií.
prosím o radu jak a jakými způsoby zpracovat plody letos je úroda obrovská
Kromě přímé konzumace např. zamrazit případně usušit v sušičce. Nejčastěji kompot, na rozdíl od angreštu, který se zavařuje ještě tvrdý, se kiwi zavařuje když je zralé a chutné (nepraská). Dále např marmeláda (džem), kde je vhodné přidat kyselinu citronovou, aby nebyla fádně sladká. Lze i zpracovat na ovocné víno, ale do vylisované šťávy by se neměly dostat semínka, jinak má po nich natrpklou příchuť. A samozřejmě při opravdu velké úrodě lze zpracovat na kvas a vypálit pálenku (kiwovici) 🙂 . Jistě naleznete na netu i jiné recepty.
Překrásná rostlina kiwi ananasnaya (snad to píšu správně) právě prvně po cca 7 letech kvete. Mám radost jako malé dítě. Jenže nevím, jestli z květů budou plody. V tuto chvíli se z květů pomalu stávají lehce podlouhlé ale baculaté zelené jakoby budoucí plůdky (vel. cca 4 mm). Mám se těšit na úrodu nebo to ještě padá?! Moc díky za odpověď.
Můžete se těšit na úrodu (Ananasnaya je samičí odrůda A.arguty) a opravdu se vám na rostlině tvoří plůdky. Je tu jen riziko přísušku. Často se stává, že v horkých letních dnech proschne půda a kiwi pak reaguje předčasným opadem plodů. Takže nezapomeňte na zálivku a občasné přihnojení 🙂 . Vhodné je též namulčování kůrou.
Vaše odpověď mě velmi potěšila. O tohle krásné kiwíčko pečuji už cca sedmý rok. Dostalo lehce kyselou půdu, vitamíny, je často zaléváno. Prvních pár let buď byla tuhá zima nebo pak jarní mrazíky. Takže pořád nic. Tahle kiwí holka je mega vitální, ale kluci nikdy nepřežili zimu. Už jsem kluka arguty kupovala několikrát. Jen mi bylo divné, že mám tuhle kiwí holku a nikde žádný opylovač, žádný klouček. Včely ale kolem téhle holky lítaly jako šílený, tak mě napadá jedině varianta, že někde v rozsahu doletu včel roste kiví kluk. Jenže jsme v polích na kraji vesnice. Pro mě fakt záhada. Nicméně ještě jednou díky za odpověď. Jak moc pro mě tahle rozvetlá rostlinka znamená dokresluje to, že si jdu otevřít šampus, postavím si židličku ke kiwíčku a asi mi ukápne i nějaká ta slza.
No zpravidla začíná plodit 4.rokem. Pokud vážně nemáte okolo samčí rostlinu, tak došlo možná k samosprášení. Laicky (jednoduše) by jste to poznala tak, že v trsu bude asi 5 – 7 plodů. Pokud je samičí rostlina opylena samčí je trs plodů mnohe bohatší. V každém případě doporučuji si sehnat samčí rostlinu 🙂 .
Tak bohužel, úroda nebude. Skoro všechny malé zelené „kuličky“ opadaly. Na rostlině po nich zůstaly jen šťopky. No co se dá dělat?! Jen kurňa nevím kde se stala chyba. Jestli to opadání budoucích plodů bylo způsobeno nějakou mojí chybou nebo to případně mohlo být neopylením. Květů bylo hodně, měly světlé středy (takže doufám že je to tutově holka) a vždycky byly po dvou. Už jsem opatřila několik kiwích kluků=opylovačů (pro jistotu). Jenže ty pokvetou kdoví kdy…. Každopádně to nevzdávám a musím říct, že zážitek z květů kiwi je naprosto úžasný. Tolik něžné voňavé krásy. Budu na to vzpomínat celou zimu. Nyní zažívám podobnou euforii z maličkých fíků. Jenže ty při mém štěstí určitě nedozrají. Ještě jednou děkuji za jakoukoli radu.
Takže k samosprášení nedošlo 🙁 . Než pokvete vaše samčí rostlina, tak pomůže i nakvetlá větvička ve váze. Tak se zatím poohlédněte po okolí, kdo pěstuje kiwi a domluvte se na příští rok.
V popisu aktinidie máte řadu chyb.Aktinidie kolomikta kvete v květnu, arguta začátkem června, chinensis koncem června.Protože jednotlivé druhy nekvetou zároveň, musí mít každý druh svého samce.Časem snad se podaří vyjasnit, které odrůdy jsou samosprašné.Takové samce nepotřebují.Zatím však samce vždy doporučujeme sázet.
Řez doporučuji kdykoli v období od květu do konce října, lépe po celou tuto dobu.Mimo ni lépe neřezat,protože pak na jaře trpí ztrátou mízy z ran.
Paní, která píše, že má kvetoucí samici a že je plná včel,těžko věřit.U mne jdou včely jen na samčí květy druhu arguta a z nich berou ponejvíce pyl,možná i nektar.S pylem nejdou na samičí květy,ale nosí ho do úlu.
Na samičích květech jsem za 45let viděl včelu jen ojediněle.U té paní když je tam hodně včel, a není samec, je to divné. Buď na samici vyrostla nějaká větvička s květy samičími, to se vzácně stává, zvláště u kolomikty a chinensis.Jan,Frýdek
Včelařům doporučuji zasadit si samce arguty pro včely, no a když už samce, tak také samici aby bylo i ovoce a všichni byli spokojeni. Moje odrůda kolomikty Vitakola má obsah kyseliny askorbové v plodech 1520mg.Kolomikty mívají obsah C okolo 700 až 2000mg. údaj zde uváděný je tedy mylný.Omyl mohl vzniknout tak, že si to někdo upravil podle sebe, možná proto, že mi nikdo nevěří.Mně rozbory dělá laboratoř Martinov a institut hygieny šrobárova ul. Praha.Shodují se.Je to tedy vitamínová bomba, nejzdravější ovoce na světě kromě šípků a aceroly.Acerola je čertovsky trnitý tropický keř.
Dobrý den,
v zahradnictví mají převážně sazeničky v kontejnerech o výšce cca 30cm, lze u Vás nebo na ostravsku sehnat větší sazenice např.50+ (Ananasya). Ovlivňuje výška sazenice začátek plození?? Jaký časový rozdíl může být mezi sazenicí 30 cm a sazenicí 60cm. Kvůli dětem, které jsou již teď netrpělivé a to jsem ještě nic nevysadil 🙂 Mnohokrát děkuji za odpoděď.
Dobrý den, rozdíl není žádný. Sám když řízkuji kiwi – tak dlouhé výhony zastřihávám – protože se do sebe zaplétají. Kiwi se množí řízkováním a plodí 3. až 4. rokem. Musí pořádně zakořenit a narůst, aby mohlo plodit. Důležitějším kritériem o kvalitě sazenice je množství výhonů (čím více – tím lépe), průměr větví (čím silnější – tím lépe) a kvalitní kořeny. A ještě co se týče délky výhonu – 4 letá rostlina A.arguty má výhony za rok min. 3m. Takže rozdíl 30 cm je dán jen výživou nebo dřívějším nahrnkováním 😀 . Snad to tak stačí 😉 .
Dodrý den.Koupil jsem si sazenice kiwi.Při zasazení sazenic se kiwi také zastříhne na dvě očka jako vinná réva,nebo je to u kiwi jinak a ponechá se bez zastřižení tak,jak jsem ho koupil v květináči?Délka kiwi cca 50 cm.Děkuji za odpověď.
Teď ho nechte jak je. Na dvě očka ho rozhodně stříhat nebudete. O řezu je psáno v článku a předchozích komentářích. Ale pozor na riziko pozdních mrazíků. Buď zasaďte až po nich, nebo při jejich předpovědi – včas zakryjte. Mladé rostlině by namrznutí rašících výhonů neprospělo a nebyl by jste první, co by sháněl pak další 😀 .
Děkuji za odpověď,ještě prosím o jednu radu.Švagr mi dal sazenici kiwi,kterou vypěstoval ze semene kiwi zakoupeného v obchodě.Předpokládám,že to bude Hayward.Také jsem se někde dočetl,že cca 90% se ze semen vypěstují samice.Takže se domnívám,že to bude samice.Roste bujně,nikdy nevymrzla,jediný problém byl,že než jsem ho oplotil,kolem běhaly kočky a vždy mě výhon urazily.Stáří 6 let.Nyní jsem k předpokládané samici koupil samce Tomuriho.Mám však pochybnosti,jestli již rostoucí samice je samice.Nikdy jsem ještě v červnu,kdy by mělo kiwi kvést nezpozoroval nějaké tyčinky s čnělkami.Nechci ho však odstranit když už tak pěkně vyrostlo.
Asi Vás zklamu 🙁 , je to přesně naopak. Teoreticky by ze semen mělo vzejít potomstvo půl na půl. Samčí semenáčky jsou však vitálnější a tak si myslím, že z největší pravděpodobností máte také samčí rostlinu. Já mám též samce z výsevu. Kočkám na jaře při rašení kiwi voní, přihnojte a až bude větší tak už rostlině neublíží. To, že v květu nevidíte blizny je jasným znamením, že je to samčí rostlina. Pokud ji nechcete likvidovat – můžete se pokusit ji přeroubovat samičí odrůdou, ale pak bude třeba hlídat, aby rostla jen naroubovaná část.
Ještě jednou díky,když už bylo větší,sice ho už neurazily,ale zase si z něj udělaly pilník a brousily si o něj drápy až ho z jedné strany oholily.S oplocením mají utrum.Klidně ho zkusím přeroubovat,když to bude také samec,ale nevím kdy a jak.Samici k přeroubování bych sehnal,ale jak jsem již psal,ještě jsem nepozoroval ani žádné prašníkové tyčinky,kdyby to měl být samec.
Až pokvete, tak podle fotek v článku jistě určíte pohlaví. Co se týká roubování nebo očkování, chce to nějaké zkušenosti a nemusí to vyjít na první pokus. Více např. zde:http://www.kiwiforum.cz/forum/search.php?keywords=roubov%C3%A1n%C3%AD&t=15&sf=msgonly
Dobrý den,
rádi bychom vysadili kiwi – máte nějaký osvědčený tip, kde sehnat sazeničky na Moravě (Zlínsko ideálně), případně nějaký dobrý zásilkový obchod? Díky.
Každé větší zahradnictví by mělo mít v nabídce. Jinak poblíž tradiční výstava Floria Věžky Kroměříž. Na Floře Olomouc jsem též viděl u hodně prodejců. Na netu např. http://www.zahradnictvikruh.cz/kiwi-katskup49.php , http://www.drozdin.cz/nabidka/pnouci.htm ,
Dobrý den,koupil jsem u Poláků v zahradnictví v Oldřichovicích 2 sazenice mini kiwi ananasnaya k 50 a tvrdili,že jsou samosprašné.Můžete mi poradit jakou odrůdu samce koupit pro jistotu k těmto sazeničkám,abych měl jistotu dobrého opýlení? Děkuji za odpověd a přejí hezký den.
Já myslím, že je to vcelku jedno :-). Když pořídíte A.arguta samce – on kvete trochu déle než samice a určitě to pokryje.
Dobrý den prosimvas kiwi nam vykvetlo ale květy pak zezloutly a opadali zbyla jen stopka nevíte čím to může být?předem děkuji za odpoved
Nenapsal jste zda šlo o samčí, samičí nebo samosprašnou rostlinu. Samčí květy po odkvětu zežloutnou a opadají. U samosprašných někdy vlivem teplot a dalších okolností nemusí dojít k samosprášení a opadnou (zpravidla by k tomu však nedošlo u všech květů). Samičí, když nemají opylovací – samčí rostlinu, pak bez opylení zežloutnou a opadnou. Předpokládám tedy, že máte pouze samčí nebo samičí rostlinu. Pohlaví květů si určete podle snímků v článku (kliknutím na snímky se foto zvětší 🙂 ).
No melo by jít o samosprasnou máme ji tři roky letos poprvi udělala květy přivezla ji tenkrát teta z Německa květy upadli čelí potom co zezloutly a Všechy tak nevím co by stě poradil dekuju predem za odpoved
Pokud šlo o první kvetení – je to možné. Pokud nedá plody příští rok – pak asi samosprašná nebude a bude vhodné pořídit samčí rostlinu. Pozorně si příští rok prohlédněte květy – měly by vypadat jako samičí.
Ahoj. Minikiwi kupujte zasadne od pestitelu u kterych vidite plody a kteri vedi co presne vam prodavaji. Nikdy ne v supermarketech a od lidi co vam reknou-no neco tady mam. Vzdycky vam musi byt receno o jakou odrudu presne jde a zda musi byt par.
Ta samosprasnost-jedine na 100 procent samosprasne minikiwi je issai – ma zeleny rapik! Pokud vam nekdo nabizi’issai‘ s oranzovym rapikem, je to blb, nebo podvodnik. Jako napr Starkl.
Na Morave? Ing Stajnochr z Popuvek u Brna. Pestuje minikiwi pres 50 let a neni v CR nikdo povolanejsi.
Pokud zasilkou-pak jedine subtropicke zahradnictvi Kruh.
Koupila jsem v zahradnictví Kruh Kiwi aktidie 2 rostliny, Již jej pěstuji 5 let, jedna mi uhynula, nevím zda to byl samec, nebo samice, protože mi ještě ani jednou nevykvetla. Rostlina je pěkná, košatá. Nedá se to poznat podle listu, zda je to samice nebo samec_ Nebo co mám dělat? děkuji
Spolehlivě určit se dá pohlaví aktinidie jen podle květů. Kvést by měla čtvrtým rokem. Pokud ji máte tři roky nezapomeňte na udržovací řez a už na podzim pohoďte superfosfátem. U aktinidie kolomikty samčí rostlina přebarvuje v době květu listy přes odstíny bílé až červené a pak po odkvětu zpět k zelené.
Dobrý den. Mám kiwi na zahradě asi 20let. Plodí a v loňském roce jsem sklidil přes 600ks plodů. Zatím jsem nemusel řešit zastřihávání, protože se kiwi velmi rozrůstá(samec i samice), potřebuji je zkrátit a nechci ho poškodit tak bych prosil někoho o radu: kdy je ideální období pro prostříhání (zkrácení) větví?
Děkuji
Dobrý den,prosím o radu .U údajně samosprašné rostliny kiwi odkvetou květy.Na jejich místě se vytvoří malé, zelené, nadějné bobulky,které však pokaždé opadají.Pokud jsem si všiml, tak naše včely nejsou na exotické květy zvyklé a nejdou na ně.
Já zastřihávám při sklizni odplozené a přestárlé větve. V průběhu vegetace asi tak 2x zkrátím letorosty. Pokud tedy chcete zmladit rostliny – tak nejvhodnější období je při sklizni.
Tipoval bych to na nedostatečné opylení. A. kolomiktu a A.argutu včely opylují, A. deliciosa (A. chinensis) velkoplodé kiwi včely nenavštíví, zde je vhodné si pomoct štětečkem. Obecně je kiwi větrosnubné – opylí se větrem, i když pomoc včel je dobrá. Další důvod je ten, že samosprašnost je nespolehlivá – někdy vynechává. A hodně záleží též na serioznosti prodejce. Já doporučuji pěstovat samčí rostlinu a k ní 1 – 8 samičích (plodících) rostlin. Více informací v příspěvku a předchozích komentářích 😉 .