Červci (Coccoidae)

Miroslav Nechvátal 

Příznaky poškození  

Červci jsou stejnokřídlý hmyz, který se velmi intenzivně rozmnožuje. Samičky červců jsou bezkřídlé, samečci jsou okřídlení. Napadají nejrůznější bylinné rostliny a dřeviny, v našich podmínkách poškozují především skleníkové, nebo pokojové rostliny.

Dospělci i larvy červců vysávají pletiva z listů, větví a stonků a tím se napadené rostliny deformují, zaostávají v růstu a při přemnožení často hynou. Většina červců vylučuje medovici, na které rostou černě houbového původu. Někteří červci (především vlnatí) žijí i na kořenech rostlin.

Červce rozdělujeme na:

Červci vlnatí – mají na povrchu těla voskové výpotky ve formě poprašků, vláken nebo chomáčků – např. červec paprsčitý a červec citroníkový, kteří škodí na orchidejích, palmách, citrusech a jiných hrnkových rostlinách. Někdy nesprávně označován jako vlnatka, to je ale vlnatka krvavá – mšice.

Kořenoví červci  – Rhizoecus – drobní i v dospělosti pohybliví. Jejich celé tělo i okolí je šedě poprášeno voskem. Škodí hlavně na kaktusech, kapradinách a broméliích.

Puklice – jejich těla jsou pokryty vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevný – např. puklice polokulovitá a puklice kaktusová, které škodí na pokojových a skleníkových rostlinách, nebo puklice lísková a puklice březová, které škodí na venkovních okrasných dřevinách

Štítenky jsou pokryty štítky různé velikosti a tvaru – např. štítenka kaktusová, která škodí na kaktusech, štítenka břečťanová a štítenka skleníková, které škodí především na hrnkových rostlinách

Vývoj a šíření  

Vývojový cyklus červců je v závislosti na teplotě 35 až 45 dnů. Nejvíce se rozlézají mladé larvy, dospělé samičky kryté voskovým výpotkem jsou zpravidla přisedlé.

Prevence a ochrana

Ošetření se provádí na začátku prvních výskytů škůdců. Dospělé samičky, tedy viditelné puklice, štítky nebo vlnu mechanicky pomocí hadříku namočeného ve vodě s příměsí smáčedla odstraníme. Lze též použít tampon namočený v lihu. Až pak aplikujeme postřik, nejlépe třikrát v 5-7 denním intervalu.

U rostlin s pevnými listy (citrusy) můžete vyzkoušet metodu, kdy rostlinu otočenou vzhůru nohama ponoříte na dva dny do sudu (kbelíku) s vodou. Květináč zapřete o dvě prkýnka na hraně sudu. Rostlinu pak nestavte hned na slunce.

K postřikům je možné použít přípravky MOSPILAN 20 SP, NURELE D, APPLAUD 25 WP, KARATE se ZEON technologií 5 CS, LEPTOPAR.