zpracoval: M. Nechvátal
Na počátku teplého a suchého jara (2007) jsme na severovýchodní Moravě zaznamenali značné napadení jedlí a douglasek mšicí. U vzrostlých exemplářů jedlí bylo patrné souvislé pokrytí nejprve spodních větví, pak kmene a pokud nebyl včas použit postřik proti mšicím, pak i napadání vyšších pater.
Pod stromy na zpevněných plochách byly doslova louže medovice, jehlice byly celé lesklé a ulepené, medovice na větvích krystalizovala v bělavé krápníky.
Černé, lesklé mšice dosahovaly velikosti až 0,5cm. Po postřiku nebo dešti, jsme je pod stromem, zvláště kolem kmene, mohli doslova zametat. Přednostně byly napadeny douglasky (Pseudotsuga) a jedle ojíněné (Abies concolor), vyjímečně pak i další druhy jedlí a to i asijského původu (Abies koreana).
Já měl silně napadenou douglasku (výška 10m) a mírně jeden exemplář jedle ojíněné, ostatní jedle (balzámová, korejská …) napadeny nebyly.
Mšice Cinara curvipes pochází ze Severní Ameriky a jejími hostitelskými rostlinami jsou především jedle, vyjímečně pak i cedr, smrk, borovice nebo jalovec. V Evropě byla poprve zjištěna v roce 1999 v Anglii, pak v roce 2001 v Německu a v Srbsku. Silně napadené jehličnany byly v roce 2006 v Německu a o rok později i u nás.
Rychlost šíření tohoto zavlečeného druhu mšic je velice rychlá a nezbývá než doufat, že si na ně stejně rychle zvyknou i místní predátoři (slunéčka, pestřenky atd.)
Při přemnožení je nutný postřik insekticidem proti mšicím (aficid), který ovšem je nutno 1x až 2x opakovat asi tak v pětidenních intervalech (v závislosti na počasí – teplotě). Aby nedošlo k rezistenci* škůdce je vhodné pro následný postřik použít jiný přípravek.
Na menší rostliny, nebo slabší napadení by stačilo opakované omytí silným proudem vody. Důležitý je včasný postřik zvláště u vysokých stromů, než se mšice rozšíří do vyšších větví, kde bude ochrana stromu velmi ztížená. Po úspěšném postřiku pak hromady mšic pod stromem můžeme pozametat :-)). O cukrové krápníky na větvích se postará déšť, mravenci, vosy a včely.
* Rezistence – snížená účinnost přípravku, vzniklá v důsledku opakovaného, neuváženého použití, zvláště pak v nedostatečných koncentracích, nebo slabě zasaženého škůdce, jehož další generace pak mohou být vůči přípravku odolnější.
Žádám o radu ohledně likvidace černé mšice- konkrétní přípravek a učínou frekvenci postřiku na stříbrném smrku 15m vysokém. Doba napadení- týden. Děkuji.
Já (autor příspěvku) jsem použil Mospilan a po týdnu pro změnu Karate. Nyní je na trhu Karate se Zeon technologií (měl by lépe učinkovat). Myslím, že by měly stačit dva postřiky (stačí jedním přípravkem). Lze použít i jiné insekticidy (Talstar)proti mšicím, hlavně co nejdřív. Vhodné je do postřiku přidat smáčedlo (Sylwett) nebo alespoň přikápnout Jaru. Nezapomeňte dodržet návod přípravku (hlavně správné ředění, stříkat na večer a ne těsně před deštěm), postříkat všechny zasažene větve (za pomocí žebříku nebo vysouvacího teleskopického ramene trysky postřikovače). Po druhém postřiku zkontrolujte, zda je strom bez mšic, případně by byla nutná opět po týdnu třetí aplikace, ale pro jistotu, již jinou značkou přípravku.
Dobrý den, máme tím napadený smrk, ale je strašně vysoký, víc jak polovina je ještě nad střechu domu, nemáme šanci použít postřik, napadení je masivní. Má cenu stříkat aspoň kam dosáhneme?
Určitě ano, jinak se může stát, že shodí velké množství jehličí (osobní zkušenost) a je pak velmi dlouhou dobu nevzhledný (řídký, zůstane jen nejnovější jehličí). Velmi často mšice vynášejí mravenci a moc vysoko nelezou, pokud nalétly sami, tak je zasažen asi celý strom :-(. Využijte co se dá a snažte se postříkat toho co nejvíc (případně poštelováním trysky silnější proud na delší vzdálenost). Rozhodně přidat smáčedlo, postřik se roztáhne do okolí.
díky za hezký článek 🙂