Léčivé rostliny (2.díl – sběr, zpracování)

zpracoval: Jiří Dráb

D. Sběr léčivých rostlin

 Při sběru léčivých rostlin je nutno dodržovat několik zásad:

• 1. Pro sběr si uděláme potřebný čas, abychom nesbírali rostliny ve spěchu.
• 2. Sbíráme jen rostliny, které dobře známe.
• 3. Nesbíráme rostliny ve volné přírodě vpřírodních rezervacích a rovněž tak rostliny chráněné pro jejich malý výskyt. Tyto rostliny si raději koupíme, případně dle možností vypěstujeme na zahrádce (např. arniku) nebo použijeme jinou spodobným účinkem.
• 4. Nesbíráme do igelitových sáčků, jelikož může dojít kzapaření a znehodnocení. Některé rostliny již po hodině v igelitovém sáčku jsou znehodnoceny. Nejvhodnější jsou proutěné košíčky nebo tašky zřídké tkaniny – ne umělé !!!
• 5. Sběr provádíme šetrně kpřírodě, súctou kléčivým rostlinám a to tak, že při sběru pamatujeme na ekologii a uchování druhu rostliny. Např. při sběru natě seřezáváme jen vrchní část, aby ze spodní části vyrostly nové výhonky a mohli jsme provést ještě jednu sklizeň. Několik rostlin na daném místě ponecháváme bez sklizně, aby mohly odkvést a vysemenit se. Při sběru květů taktéž některé květy nesklízíme. U sběru kořenů rostlin, které se vyskytují jen vmalém množství, tyto nevyrýváme celé, ale opatrně je podhrabeme a odebereme uvolněnou část kořenů. Zbylé kořeny umožní rostlině pokračovat vrůstu. Ty co se vyskytují ve větším počtu, tak část jich vyryjeme celých a zbytek ponecháme.
• 6. Sběr natě některých rostlin se provádí před květem. Při pozdějším sběru např. při započetí kvetení, tyto rostliny v průběhu sušení odkvetou a ještě uvolní semeno tzv. chmýří – jsou to např. celík zlatobýl, vrbovka malokvětá apod.
• 7. Sběr nadzemní části rostlin nesbíráme za mokra , tj. po dešti nebo při ranní rose.
• 8. Sbíráme jen zdravé rostliny, nikoliv nahnilé, plesnivé, barevně změněné (hnědé nebo černé skvrny), nebo napadené škůdci.
• 9. Nesbíráme rostliny zchemicky ošetřovaných zemědělských ploch a při leteckém ošetřování i ve vzdálenosti menší jak 500 m od těchto ploch. V menších vzdálenostech jak 150 m od silnice a 100 m od železniční dráhy. Rovněž nesbíráme léčivé rostliny voblastech průmyslových závodů.
• 10. Sbíráme jen takové množství, které spotřebujeme do sběru vnásledujícím roce. Pokud nám i tak nějaké zůstanou, tak je můžeme spotřebovat nejdéle do dvou let od sklizně. Potom už jen do koupelí.

 

E.  Zpracování léčivých rostlin

Nasbírané  rostliny je nutno co nejrychleji  konzervovat, neboť v čerstvých rostlinách dochází  k rozkladným  pochodům,  při nichž obsah  účinných  látek rychle  klesá a podléhá zkáze. Konzervace se provádí některým z následujících způsobů.

 

1. Čerstvé byliny

Některé byliny mají nesilnější účinek, když jsou užity jako čerstvá šťáva, salát nebo čerstvá  zelenina (např. kopřiva, jarní listy smetánky lékařské, listy sedmikrásky, listy jitrocele, šťáva aloe  nebo netřesku střešního,  zeleninové a ovocné šťávy a pod.).  Při užívání  čerstvých  bylin  se do  našeho  těla  dostanou i ostatní  látky,  které  při  jiném způsobu  užití se nám  nepodaří z dané rostliny získat  (nálev, odvar, extrakt, …). Z čerstvých bylin se připravuje také tzv. „Zelený nápoj“.

 

2. Sušením 

Sušení  patří  mezi  nejčastěji  používaný  způsob  zpracování  nasbíraných  bylin. Při sušení  dochází k poklesu obsahu  vody až na  10-14%  původního obsahu.  Po usušení dojde  k zastavení všech rozkladných pochodů. Rostliny  neobsahující těkavé  látky  můžeme sušit při  teplotě  až  60°C,  naopak rostliny obsahující těkavé  látky  jako je např. máta,  sušíme  při  teplotě  nanejvýš  při 30 – 40°C.  Dobře  usušená droga  se  při ohybu láme. Nedosušené  rostliny  mohou zplesnivět a naopak přesušené se při manipulaci drolí a také značně klesne obsah účinných  látek. Rostliny se doporučuje sušit celé tak jak jsme je  posbírali, jedině kořeny a oddenky se rozkrojí podél na poloviny. Teprve  usušené  rostliny připravíme k použití  rozlámáním, nařezáním nebo drcením na  menší části.

Aromatické byliny rozdrobujeme vždy teprve před jejich použitím -jsou to např. máta, meduňka, bazalka apod. V případě, že při  sušení došlo k částečnému  nebo úplnému  ztmavnutí  (zhnědne  nebo až zčerná) převážně  listů,  znamená to,  že  došlo  k  zapaření  rostlin.  Mohlo  k  tomu  dojít  při  sběru – nasbírané větší  množství   nebo sběr do  igelitového sáčku, případně  při sušení ve větší vrstvě. Takto  usušené rostliny jsou znehodnoceny a neměly by se používat. Některé druhy léčivých  rostlin je  možno  nejdříve na slunci  předsušit v  tenké  vrstvě  ( zavadnout )  a pak  dosušit ve stínu. U těchto  rostlin je to uvedeno v herbáři.

 

a)  Sušení přirozeným teplem

Sušení  provádíme  ve stínu v  místnostech, které jsou dobře větrané,  případně  na půdách  v mírném  průvanu. Musíme  zajistit, aby nedošlo  ke znečistění  bylin např. prachem. Byliny sušíme  rozprostřené  např.  na  nějakém  sítě  rozležené  v  tenké  vrstvě  nebo  v  malých  svazečcích  zavěšené v prostoru.

 

b)  Sušení umělým teplem

Sušení umělým  teplem se  provádí v sušičkách, kde je zajištěno proudění  vzduchu. Bezprostředně  po usušení  je  necháme v suchu na hromádce 2-3 dny  „vydýchat“.

 

c)  Skladování usušených bylin

Sušené  byliny  skladujeme v hermeticky  uzavřených  nádobách pokud možno bez přístupu světla – plechové dózy  nebo skleněné  tmavé  nádoby. Je vhodné takto  uskladněné byliny 2-3 x  za rok vyjmout z nádob a nechat provětrat.

 

Ze sušených (případně čerstvých) bylin dále můžeme připravit :

 

Nálev (čaj)

Byliny se spaří horkou vodou a  nechají se až 20 minut  vyluhovat. Po celou  dobu  vyluhování je nutno mít šálek zakrytý pokličkou.

 

Odvar

Byliny  se  vaří 10 minut  pokud  není v receptu  stanoveno jinak  (např. dubová kůra se vaří půl hodiny). po ukončení varu necháme ještě  10-15 minut ustát a potom scedíme. Odvarem se připravují převážně  tvrdé části rostlin jako je např. kůra a kořeny. Při vaření máme nádobu s bylinkami zakrytou pokličkou  kromě některých výjimek, kdy chceme aby  některé  látky varem vyprchaly – např. šalvěj (vyprchá toxický thujon – uvedeno v receptu).                                               

 

Studený macerát

Připravuje  se vyluhováním  bylin po dobu  8 hodin  ve studené  vodě. Potom  se přihřeje  nebo  přivede  až  k  bodu varu  – podle  druhu  byliny. Studený  macerát  se  provádí u bylin u kterých by se velkým teplem zničily látky na  kterých nám obzvlášť záleží  (např. slizové látky slézu)  nebo  by se  velkou  teplotou  z  bylin  uvolnily jedovaté  případně jiné nežádoucí látky (např. jmelí – uvolnění viskotoxinů).

 

Prášky

Usušené byliny  roztlučeme např. v  hmoždíři. Práškem posypáváme jídlo nebo na lžíci vody (např.  rozemleté  chilli  papričky –  kayenský pepř,  puškvorec)  popřípadě  se prášek  zalije trochou  převařené teplé vody a rozmíchá  na  hustou  kaši,  která se dá na gázu a přiloží na postižené místo (např. kostival lékařský).

 

Koupele

Připravíme  silnější odvar nebo nálev, který nalijeme do vody teplé 38°C teplé. Koupele  trvají 10-30 minut – podle druhu onemocnění a podle stavu a stáří pacienta. Koupele se rozdělují na celkové (vanové – na celé tělo) a  částečné  (aplikované  jen  na určité části těla). Hlavním důvodem pro používání  bylinných  koupelí je vyvolání dráždivých a  regulujících  pochodů v těle,  které  působí  současně  léčebně a  celkově  posilují  organizmus. Při koupeli nastává  vniknutí   rozpuštěných  bylinných  látek  z  koupele kůží do organizmu  a  naopak z organizmu se kůží vylučují  některé  škodlivé látky do koupele. Koupele  nejsou  vhodné při onemocnění tuberkulózou, štítné žlázy, epilepsií, prudké  zánětlivé  stavy, některé  anémie apod. Nejužívanější jsou koupele  siličné  (máta, rozmarýn, květ heřmánku, nať  mateřídoušky,  nať  tymiánu,  bobule  jalovce  aj.)  Další jsou koupele  tříslovinné, které  mají svíravé, protizánětlivé a dezinfekční účinky (list šalvěje, ořechový list, jablečníková nať, nebo odvar z kořene  nátržníku, dubové kůry apod.). 

       

Lihový extrakt (tinktura, tresť)

Skleněná nádoba se naplní rozřezanou bylinou a zalije se čistým lihem tak, aby byly celé ponořeny. Sklenku uzavřeme a postavíme  na okno kam svítí slunce, nebo na jiné teplé místo. Denně  promícháváme a po 8 dnech přefiltrujeme přes pláténko a slijeme do lahví. Užíváme  převážně 3x denně 20 kapek do malého množství studené vody (např. Třapatka nachová – Echinacea purpurea) – dle receptu.

           

Sirup

Podle starého  receptu se  sirup  připravuje následovně :  Potřebujeme – čistou sklenici, omyté a okapané  byliny, hnědý  přírodní cukr nebo cukr krystalický.  Do sklenice  postupně  vkládáme  vždy  vrstvu mírně upěchované byliny, kterou volně zasypáváme vrstvou  cukru. Pokračujeme  až  po  hrdlo sklenice, ještě  utlačíme a  doplníme  další vrstvou bylin a cukru.  Druhý a třetí den sklenici opět doplníme tak aby byla  poslední  vrstva  z  cukru. Sklenici  pevně  ovážeme  celofánem a utěsníme  gumičkou. Na  sklenici navlékneme  přes vrch  igelitový  sáček,  vložíme do připraveného  otvoru v zemi  (např. na zahrádce) na stinném  místě. Na vrch  sklenice položíme  prkénko  a zasypeme  zeminou. Hrdlo  sklenice  má být min. 5cm pod povrchem. Po 6 týdnech  sklenici ze země vyjmeme. Její  obsah  vylisujeme  nebo  vymačkáme přes  pláténko, krátce  povaříme a  naplníme  do lahví. Pevně uzavřeme a dáme na tmavé chladné  místo. Pro výrobu sirupů používáme pouze listy a okvětí (např. listy jitrocele).

 

Bylinná vína

Skleněnou nádobu naplníme do ¼ objemu pokrájenou čerstvou bylinou a doplníme vínem, nádobu zakryjeme  plátýnkem  a necháme  za  občasného promíchání  1 – 3 týdny stát. Víno přecedíme nebo přefiltrujeme, naplníme do lahví a uzavřeme. Skladujeme v chladu a temnu. Užíváme ráno a večer po ½ dcl (např. rozmarýnové víno).

 

Bylinné likéry

Jeden litr šťávy z bylin nebo jejich plodů procedíme přes pláténko. Přidáme jeden oloupaný a na kolečka   nakrájený citron bez semen, 10 hřebíčků a 1 ks skořice. Svaříme s 1,5 kg krystalového cukru. Po vychladnutí  přidáme litr 40% lihoviny (vodka) a promícháme. Výsledný likér má mít cca 20% alkoholu.

 

Bylinné masti   

Rozehřeje se 0,5 kg vepřového sádla, do toho se vloží 3 hrsti nadrobno nakrájených bylin a nechá se na kamnech slabě zahřívat po dobu 3 hodin (nesmí se připálit). Potom se nechá do druhého dne stát a znovu se  roztaví, vmíchá se 100 g včelího  vosku, promíchá se a přecedí do malých skleniček se širokým otvorem. Skladuje se v chladničce (např. měsíčková mast).

            

Bylinné oleje

Léčivý olej připravíme tak, že do sklenice dáme pokrájené listy, květy nebo stonky byliny, zalijeme olivovým  olejem tak, aby byly ponořeny. Za 4 týdny se procedí, naplní do lahví a uzavře  (např. třezalkový olej).