Léčivé rostliny (3.díl – popis bylin)

zpracoval: Jiří Dráb

F.  Výběr z nejběžnějších  evropských rostlin

Kopřiva dvoudomá

Popis

Není nutno pro její  známost popisovat. V přírodě   se také vyskytuje příbuzná kopřiva a to  žahavka  roční, která  je jednoletá,  jednodomá, více  pálivá, je nižší vzrůstem a s hrubě pilovitými menšími listy.

Výskyt

Roste téměř všude na neobdělávaných půdách, na půdu není náročná.

Sběr

Sbírá  se  převážně  list,  někdy  nať (vršky rostlin) a případně i oddenek. Sběr listů  a  natě  provádíme  v rukavicích,  někdy  při  větší opatrnosti  můžeme  sbírat list  i bez rukavic tak,  že list uchopíme  palcem a ukazováčkem zespodu listu a utrhneme. Oddenek se sbírá na podzim a brzo na  jaře. Kopřivu  sbíráme ze slunných  míst, za  slunečného  počasí a to až později odpoledne – má nejméně dusičnanů.

Sušení

Při sušení nesmí teplota překročit 500C a suší se v tenké vrstvě  (nebezpečí zapaření). Zhnědlé listy je nutno odstranit.

Použití

Použití  kopřivy  je  velmi  široké. Obsažený chlorofyl působí příznivě na metabolismus a všechny fyziologické funkce. Výborně čistí krev, tím  pomáhá při kožních onemocněních, lupénce, akné a  nečisté  pleti. Ředí krev, což  se projeví zlepšeným  krevním oběhem. Podporuje  tvorbu červených  krvinek. Je močopudná a patří k prvořadým  lékům revmatiků ve formě čaje, neboť zvyšuje vylučování  kyseliny močové a  odvodňuje  organismus. Dále  má  ještě mnoho  dalších příznivých  účinků,  jako na  růst vlasů,  podporuje  tvorbu  mateřského  mléka  a  zlepšuje  jeho kvalitu.

 

Pampeliška lékařská (smetanka lékařská)

Popis

Není nutno popisovat, jelikož je velmi známá.

Výskyt

Je velmi rozšířená jako plevelná rostlina.

Sběr

Sbírá  se list a  hlavně kořen.  Samotný  kořen  se sbírá na  podzim a brzy na jaře.Kořen s listem je  možno  společně  také  sbírat  před rozkvětem  po 14. hod.. List  se  sbírá  po  rozkvětu  mezi 12.-14. hodinou.

Sušení

Do 50 °C.

Použití

List  do  jarních  salátů nebo na čaj, kořen  na  odvar.  Z důvodu  obsahu hořčin se používá  na podporu  trávení a celkově  hlavně  na látkovou výměnu. Je močopudná a  proto  se používá  při nemocech  ledvin  a močových  cest. Podporuje  funkci  žlučníku a jater, vyhání a částečně  rozpouští ledvinové kameny. Snižuje hladinu krevního cukru a čistí krev. Posiluje činnost  slinivky břišní, proto je vhodná i při cukrovce. Snižuje krevní tlak a podporuje krevní oběh. Osvědčila se při revmatismu.

 

Heřmánek pravý

Popis

Heřmánek  pravý  je  známá  jemně  vonící  letnička se  vzpřímenou , bohatě větvenou,  asi  půl metru  vysokou  lodyhou  a tenkým  vřetenovitým  kořenem. Od ostatních  druhů  heřmánku  se odlišuje tím, že má květní lůžko kuželovitě vyklenuté a duté.

Sběr

Sbírají se samotné celé květy.

Výskyt

Jedná se o běžně rozšířený polní plevel.

Použití

Má velmi široké použití, především  hlavně pro jeho silné dezinfekční a protizánětlivé účinky. Dále se používá  při léčbě  žaludečních a střevních chorob, popálenin, zánětů. Podílí se na likvidaci jedovatých látek v organismu,  hubí mnoho druhů bakterií a má celkově uklidňující účinek.

 

Jitrocel kopinatý

Popis

Vytrvalá  bylina  s krátkým  kořenem  a růžicí  přízemních listů kopinatého tvaru. Z růžice listů vyrůstá  několik stvolů, které jsou zakončeny krátkým květním klasem vysokým až 40 cm.

Výskyt

Je hojný na lukách, polích, travnatých příkopech apod.

Sběr

Sbírá se list od června do srpna.

Sušení

Jedná  se jednu z nejchoulostivějších rostlin. Nutno  sušit ve velmi tenké vrstvě při teplotě do 40 °C.  Je velmi  velké  nebezpečí zapaření. Pomačkané a nebo  zapařené  listy po usušení hnědnou až černají. Tyto listy je nutno vyřadit.

Použití

Protože  se  jedná o slizovitou  rostlinu, tak se  hlavně  používá při  léčbě dýchacích orgánů se silným  zahleněním,  proti  kašli. Pro děti je vhodné  při kašli  použít jitrocelový sirup. Zevně se používá  šťáva z listů při bodnutí  hmyzem nebo drobném poranění pokožky (zaceluje rány) a také např. při popálení kopřivou.

 

Třezalka tečkovaná

Popis

Vytrvalá 30-60 cm vysoká  bylina s větveným  plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstají přímé a tuhé  lodyhy se  vstřícnými  malými listy, ve kterých jsou  patrné siličné nádržky  a  roztroušené   černé   tečky  žlázek,  obsahující   červené   barvivo – hypericin.

 Květ  je  žlutý,  pětičetný o průměru až  25 mm. Lodyha je na řezu oválná a má na obvodě dva protilehlé hrbolky. Je možná záměna s jinými druhy třezalek, ale ty mají lodyhu  čtyřhrannou.

Výskyt

Je velmi hojná na slunných stráních, lukách, pastvinách a lesních pasekách od nížin až do hor.

Sběr

Sbírají se vrchní části natě krátce po rozkvětu a to hned ráno, když sejde rosa.

Sušení

Teplota při sušení nemá přesáhnout 35°C.

Použití

Působí  jako antibiotikum, čistí krev – podporuje látkovou výměnu, má protizánětlivé  účinky, léčí ekzémy,  žaludek  a dvanácterník , záněty,  psychické napětí, lehčí  deprese  apod. Macerací ve  slunečnicovém   nebo  olivovém  oleji  získáme  masážní a  léčivý  olej, např. na  páteř. Není vhodná  pro  dlouhodobé  užívání.  Z nežádoucích  účinků  je  třeba  uvést  přecitlivělost  na UV záření.  Při vnitřním předávkování  můžeme vyvolat průjem a vnitřní krvácení. Dlouhodobé užívání  třezalky  může  snížit účinek hormonální antikoncepce. Není vhodná  pro  děti  (raději  pro uklidnění použijeme  meduňku). Nedoporučuje  se  užívat  alergikům na  pyl a lidem s těžší formou cukrovky.

 

Podběl

Popis

Vytrvalá bylina, která se rozrůstá oddenky. Na jaře z oddenků vyrůstají květonosné stvoly a listy.

 Květní stvoly  jsou  porostlé  šupinami  na kterých  se brzy  na jaře vytvoří květy. Květem je žlutá  střapatá  hlavička o velikosti cca 20mm. Na každém květním stvolu je vždy jen jeden vrcholový květ. Listy se objevují až po odkvětu  rostliny a tvoří přízemní růžici jenž je na rubu běloplstnatá.

Výskyt

Roste na vlhkých  jílovitých půdách , na pasekách, náspech, v lomech a to od nížin až do hor.

Sběr

Sbírá se květ na začátku kvetení mezi  14.-16. hodinou a list v březnu a dubnu po deváté hodině dopoledne.

Sušení

Je možno jeden den  předsušit na slunci a potom  rychle dosušit ve stínu nebo umělým teplem do 35 °C.

Použití

Podběl je typickou slizovitou rostlinou.Sliz dokonale chrání zanícené sliznice dýchacích cest. Tlumí  kašel a  zároveň   podporuje vykašlávání. Je vhodný na všechny nemoci plic a  průdušek.  Rostlina obsahuje  malé  množství škodlivých  necidů. Z tohoto důvodu se doporučuje  nepoužívat  vnitřně v čerstvém stavu  (jen sušenou – při sušení obsah necidů klesá)  a také  je  vhodnější ji  používat  ve  směsi s jinými  bylinami  (nikoliv samotnou). Čerstvé listy  je možno  použít na obklady bolavých kloubů, artrózu i bolestivá místa při revmatismu a dně.

 

Lípa obecná

Popis

Jedná  se  o  známý  strom, takže jej není nutno popisovat. Kromě lípy obecné se vyskytuje lípa velkolistá  a lípa malolistá. Z léčebného hlediska jsou tyto tři druhy rovnocenné.

Sběr

Sbírá  se  květ  v  době,  kdy  začíná rozkvétat a většina květů je ještě v poupatech. Nejvhodnější dobou sběru květu je odpoledne mezi 14. – 16. hodinou.

Sušení

Do 35 °C.

Použití

Proti chřipce a s ní  související onemocněními. Hlavní léčebnou vlastností je silný  potopudný účinek  a  schopnost  snižovat  horečku. Dále  má také  odhleňující účinky,  proto  je  vhodný do čajových směsí na průdušky a  proti kašli. Reguluje tvorbu žaludečních  a střevních šťáv. Čaj  je možno používat dlouhodoběji.

 

Divizna

Popis

Dvouletá  bylina,  která  v  prvém  roce  vytváří   růžici  přízemních  plstnatých  listů, které  na podzim odumírají. Druhým rokem vyroste lodyha se střídavými plstnatými listy, která je zakončena dlouhým hroznem se žlutými kvítky. Výška rostliny dosahuje až 2m.

Sběr

Sbírají se převážně květní koruny po rozkvětu.

Sušení

Suší se pokud možno rychle za proudění vzduchu a při teplotě do 50 °C.

Použití

Čaj  je vhodné  přelít přes  pláténko, jelikož  jemné chloupky projdou hustým sítkem  a  nepříjemně dráždí sliznici  v ústech a  hrtanu. Uvolňuje hleny, léčí sliznice, čistí  průdušky  při  chrapotu  a pískání, pomáhá  při  zánětu průdušek a  hrtanu, zmírňuje  dráždění  horních  cest dýchacích.

 

Šalvěj

Popis

Pochází  ze  Středomoří, u  nás se pouze pěstuje. Jedná se o  polokeř vysoký až 1m. Horní  část rostliny je  bylinná  a  dolní zdřevnatělá. List  je  úzce  eliptický, plstnatý, barvu  má  zelenavou až  stříbro  šedou, někdy i nafialovělou. Květy mají převážně fialovou barvu.

Pěstování

Vyžaduje slunnou  polohu, propustnou a výživnou  půdu, vhodné je přidat  trochu  mletého vápence.

Sběr

Listy se sbírají krátce před květem a za suchého počasí (vlhké listy hnědnou).

Sušení

Při teplotě do 35 °C.

Použití

Má  silný  antibakteriální  účinek, v malých dávkách podávaná formou chladného  nápoje  snižuje  pocení  (např.  noční  pocení  při  přechodech),  jako kloktadlo  při zánětech v ústní  dutině a v krku, při paradentóze, při  zánětech  močových cest. Z důvodu obsahu  thujonu  není vhodné šalvěj  používat  ve  velkých  dávkách   nebo  dlouhodobě.  Varem  toxická  část  silice  vyprchá (thujon), ale také mnoho prospěšných látek, takže odvarem se značně sníží účinnost byliny.

 

Máta peprná

Popis

Je  hodně druhů  mát, ale máta peprná patří mezi nejrozšířenější a také nejpoužívanější. Dorůstá výšky  asi  60 cm  a  je  vytrvalá. Rozmnožuje  se oddenky.  List  má  tvar  podlouhle  elipsovitý až  kopinatý,  dlouhé 4 – 8 cm a 1,5 – 2,5 cm  široké,  okraje nepravidelně ostře pilovité, barva listů je zelená až purpurově zelená. Na koncích lodyh se vytváří válcovitý klas květů nachové barvy.

Výskyt

V našich podmínkách se jedná o pěstovaný druh máty.

Pěstování

Dobře roste v humózní, vlhké a živinami dobře zásobené půdě. Lépe se jí dař í v  polostínu. Pro  pěstování  na záhoně je vhodné záhon do hloubky min. 0,5 m ohradit nepropustnou fólií. Je to z důvodu, že se máta velmi rychle rozrůstá podzemními oddenky do šířky. Je vhodné po 5 letech  pěstování  na záhoně  (to už je záhon celý prorostlý oddenky a tvoří jeden drn) mátu vyrýt, rozdělit na  menší části, vytvořit záhon z nové  vyhnojené zeminy a mátu zpět zasadit nejlépe ve sponu cca 30 x 30 cm.

Sběr

Sbírají se listy, někdy i vrcholové   části rostlin a to na počátku květu nejlépe kolem desáté hodiny dopoledne.

Sušení

Sušit při teplotě max. 35 °C.

Použití

Výrazně  tlumí  nadýmání  a křečovité  bolesti v  trávicím  ústrojí, zlepšuje  trávení a  příznivě ovlivňuje funkci žlučníku. Při onemocnění horních cest dýchacích je možno použít aromaterapii    (inhalace).  Při psychické  labilitě, revmatismu a při některých kožních onemocněních je možno použít koupele.

 

Meduňka

Popis

Vytrvalá  rostlina , která tvoří  keříky převážně  60 – 80 cm  vysoké  (někdy i více jak 1 m). Listy jsou  vejcovitého  tvaru  s  pilovitým  okrajem. Květy  jsou drobné, barvy  bledě  růžově  modré a  někdy žlutobílé. Všechny část rostliny mají příjemnou citrónovou vůni.

Výskyt

Původem  je  z  východního  Středomoří. V  našich   podmínkách  se  jedná  jen o  pěstovanou bylinu.

Pěstování

Nejvhodnější  je  slunná  poloha,  půda  zahradní  výživná  a sušší stanoviště. Na  nechráněných  místech  může vymrzat. Množí  se  semenem nebo dělením trsů.

Sběr

Sbírá  se  převážně  list  a někdy i  měkké vrchní části rostliny. Bylinu sbíráme  před rozkvětem, za suchého chladnějšího počasí a v poledních hodinách.

Sušení

Suší  se ve  stínu, pokud možno rychle. Při pomalém sušení hnědne. V případě  umělého  sušení  je  vhodné  zpočátku  sušit při teplotě 30 °C a dosoušet při 40 °C.

Použití

Je mimořádným  lékem na uklidnění celého organismu, uvolňuje křečovité stažení způsobené nervovým vypětím. Uklidňuje bušení srdce, dýchací a zažívací orgány. Čaj je vhodný proti nespavosti. Meduňka je vhodná i pro dlouhodobější užívání.

3 comments to Léčivé rostliny (3.díl – popis bylin)

  • A. Kostolná

    Hodnotný návod i zobrazenie bylín. Často siahám po liečbe silou danou prírodou. Pomáha to. Ale mám záujem informáciu bylinou Oddenok /Oddenek,
    hlavne na vybielenie pieh a pečeňových škvrn, alebo podobnú rastlinu s týmto účinkom /podotýkam pečeň nemám poškodenú. Mockrát ďakujem A. KOstolná

  • Jiří Dráb

    Vážená paní Kostolná. Informace o léčivých bylinách na těchto stránkách jsou určeny hlavně pro začínající zájemce o jejich pěstování a užití. Nejsem léčitel, takže nemohu poskytnout žádné informace o léčbě zdravotních problémů. Léčivé rostliny používáme v rodině, takže těch praktických zkušeností moc nemám. Z tohoto důvodu se opírám hlavně o informace zkušených léčitelů (viz použitá odborná literatura na konci „Léčivé rostliny – 5.díl“). Často se uvádí, že stav pokožky je obrazem stavu celého organismu. Proto skvrny na pokožce mohou mít různou příčinu a tím také jiný způsob léčby.Nevhodné použití bylin může také ublížit, takže je nutná velká opatrnost. Podle mého názoru by bylo vhodné nechat se vyšetřit u kožního lékaře a zjistit příčinu a pak už cíleně je možno vhodnými bylinami ovlivnit tělesný orgán, který daný zdravotní problém způsobuje. S pozdravem Jiří Dráb – autor těchto stránek o léčivých rostlinách.

Leave a Reply