Zpracoval: Jiří Dráb
popis jednotlivých rostlin (pokračování)
Řepík
Je vytrvalá až 1 m vysoká bylina s krátkým dřevnatým oddenkem a přímou, někdy též větvenou a drsně chlupatou lodyhou. Listy na lodyze vyrůstají více ze spodní části. V prvním roce se vytvoří přízemní růžice listů a v dalších letech již vytváří květ. Vrchní strana listů je tmavě zelená, spodní strana je šedoplstnatá, okraje listů jsou pilovité. Květy vyrůstají v horní části lodyh a vytvářejí řídký klasovitý hrozen. Kvítky jsou drobné a barvy žluté. Květy rozkvétají postupně od spodu.
Výskyt
Roste na suchých lukách, na mezích, v křovinách a u cest.
Pěstování
Slunné stanoviště až polostín. Na půdu není náročný, je vhodná zahradní zemina s dostatkem živin a možno přidat trochu mletého vápence. Pokud se nechají dozrát na lodyhách semena, tak se šíří do blízkého okolí a může zaplevelovat zahrádku. Při výsadbě na záhon je vhodný spon min. 30×30 cm.
Sběr
Sbírají se převážně listy a případně i vrchní části lodyh na počátku květu.
Sušení
Sušit ve stínu, při umělé teplotě max. do 40 °C. Vlhká nať snadno hnědne.
Použití
Je to bylina se širokým použitím. Má příznivý vliv při léčbě žlučníku, jater, slinivky břišní, žaludku i dvanácterníku. Zastavuje průjmy, čistí žlučníkové cesty, rozpouští žlučníkové kameny a písek, ovšem jen při dlouhodobém užívání. Podobně účinkuje i u pískových usazenin v ledvinách. Dále je vhodný na obklady a omývání různých druhů kožních onemocnění. Řepík je vhodný pro dlouhodobější užívání – nikoliv trvalé nebo téměř trvalé.
Bez černý
Je to keř, někdy i strom, vysoký do 6 m. Větve mají velkou bělavou dřeň. List je vejčitý, na okrajích pilovitý. Drobné žlutobílé kvítky tvoří ploché, bohaté chocholičnaté vrcholíky. Plody jsou kulovité bobule o velikosti do 6 mm, které mají v době zralosti černou barvu. Jejich šťáva má krvavě červenou barvu.
Výskyt
U nás roste hojně na rumištích, u venkovských stavení, v hájích a křovinách.
Sběr
Sbírá se převážně pro léčebné účely květ, plod a někdy i list. Léčivé účinky sice obsahuje celá rostlina, ale pro léčení jsou kořen a dřevnaté části méně vhodné. Květ se sbírá na počátku kvetení a v poledne. Listy se sbírají mladé na jaře, krátce po vyrašení.
Sušení
Suší se ve stínu a hlavně v suchém prostředí (ve vlhku hnědne), při umělé teplotě jen do 35 °C.
Použití
Květ má velký účinek potopudný a močopudný, dále příznivě ovlivňuje cévní stěny. Z těchto důvodů se hlavně podává ve formě čaje při nachlazení a při nemocech cév. Dále podporuje vykašlávání a tvorbu mateřského mléka. Čerstvé listy se používají na klouby při revmatických bolestech. Listy je možno použít při léčbě kožních nádorů. V tomto případě se používají obklady. Plody se používají např. při bolestech trojklaného nervu, páteře a kloubů, kde se projevuje i účinek protizánětlivý. Plody se užívají tepelně zpracované, např. na likér, marmelády a pod.
Rakytník řešetlákový
Je to zpravidla 1,5 – 3 m vysoký rozvětvený keř s korunou různého tvaru a trnitými, šedými až temně hnědými větvemi. Listy jsou čárkovitě kopinaté, na svrchní straně temně zelené a na spodní stříbřitě šedé. Na kořenech se vyskytují hlízky o velikosti až holubího vejce, jejichž úkolem je poutat vzdušný dusík. Rostliny jsou samčí a nebo samičí. Samčí pupeny jsou 2-3x větší než pupeny samičí. Květy jsou velmi drobné a bezkorunné. Samičí mají žlutavou barvu, nálevkovitý kalich a v něm skrytý pestík. Samčí jsou zelenavě stříbřité se 4 tyčinkami. Plodem je kulovitá až vejcovitá peckovice 0,5 – 1 cm dlouhá, žluté, oranžové až červené barvy.
Výskyt
V našich podmínkách je převážně vysazován na náspech kolem dálnic, nebo se pěstuje v zahradách.
Pěstování
Není náročné. Vyžaduje neutrální až zásaditou zeminu. Vysazovat do řad s roztečí min. 2,5 m. V řadě sázet např. na 3 – 4 samičí rostliny 1 samčí. Pro snadnější opylování je vhodné vysazovat řadu keřů ve směru převažujících větrů a vždy ze směru odkud fouká vítr sázet jako první samčí rostlinu.
Sběr
Celá rostlina obsahuje léčivé látky. Převážně se sbírají plody, někdy listy a kůra z mladých větviček. Sběr plodů je značně pracný. S problémy sběru se potýkají všichni drobní pěstitelé. Ve velkovýrobě se to řeší tak, že se v daném roce sklízí ob jeden keř (např. liché). Keře se sklízí tak, že se větve s plody ořežou a uloží do mrazicích boxů. Po zmražení se drobné plody snadno z větví oklepnou a dále se zpracovávají. V dalším roce takto sklizené keře neplodí (nemají na čem), ale narůstají nové plodonosné větve. Sklízejí se keře, které v uplynulém roce se nesklízely (např. ty sudé).Pro drobné pěstitele je nejvhodnější pracný ruční sběr a to nejlépe koncem srpna až začátkem září (než změknou). Je nutno počítat s tím, že budeme mít ruce poškrábané od trnů na větvích.Doporučuji před výsadbou sehnat samice velkoplodého rakytníku, protože je rozdíl otrhávat drobné kuličky o velikosti 0,5 cm nebo o velikosti 1 cm, které mají velmi krátké stopky a jsou na větvičkách nahuštěné.
Použití
Z listů a kůry se dělá převážně odvar nebo nálev. Z plodů se vyrábí šťávy, sirupy, marmelády, likéry, prášky apod. Říká se, že rakytník řešetlákový je vitamínová „bomba“, protože obsahuje velké množství vitamínů a jiných látek potřebných pro lidský organismus. Uvádí se, že v 1 kg plodů je obsaženo tolik vitamínu C a A , které odpovídá půlroční potřebě. Látky obsažené v rakytníku příznivě ovlivňují prakticky celý organismus. Rakytníkový olej je obsažen v plodech a hlavně v semenech. Olej má velmi příznivý vliv na léčení celé řady kožních onemocnění. Uvádí se též protinádorový účinek, odbourávání škodlivých zplodin z vlastní látkové výměny, léčí únavu očí a podporuje imunitní systém.
Česnek medvědí
Má štíhlou, kyjovitě rozšířenou cibulku, ze které vyrůstají 2 dlouze řapíkaté, eliptické až kopinaté listy, a bezlistý, 20 – 25 cm vysoký květonosný stvol. Bílé kvítky jsou směstnány na vrcholu stvolu v hustém okolíku. Kvete v květnu až červnu. Je to trvalka.
Výskyt
Roste u nás ve stinných lesích (převážně listnatých), hájích a vlhkých křovinách.
Sběr
Sbírá se převážně list před květem. Výjimečně se sbírá i cibulka. Sběr se provádí nejlépe kolem 14-té hodiny.
Použití
Na čistění krve (úspěšně vylepšuje krevní obraz), snižuje krevní tlak, působí na zácpu i na průjem. Tinkturu užívat podle receptu – převážně se podává 5 kapek na 0,3 l vody. Čerstvé listy možno použít jako zeleninu do polévek nebo jako pažitku nakrájet na chléb s máslem – takto se používá preventivně. Při předávkování může vyvolat zvracení a průjem, případně i zánět ledvin.
Rudbekie nachová (třapatka nachová, echinacea purpurea)
Je trvalka se silným kořenem, ze kterého vyrůstá vzpřímená, drsná, silná lodyha, dorůstající výšky kolem 1m. Je řídce větvená. Lodyžní listy jsou převážně vstřícné, někdy i střídavé. Listy jsou podlouhle vejčité, drsné a mají zubaté okraje. Na konci lodyh se vytváří v červenci a srpnu květ, který má barvu květních lístků nachovou.
Výskyt
Původem ze Severní Ameriky. U nás se jedná o rostlinu pěstovanou.
Sběr
K léčebným účelům se sbírá kořen, květ i list. Kořen sbíráme na podzim po odkvětu, květ a list v době kvetení.
Použití
Pro léčebné účely se používá převážně tinktura z čerstvé rostliny. Podporuje činnost bílých krvinek, při léčbě křečových žil, bércového vředu. Tlumí vnímání bolesti, má afrodisiakální účinky a má účinek antibiotický. V prevenci užíváme denně, ráno na lačno, 1 čajovou lžičku. V období chřipek bereme 2x denně (ráno a večer). V případě nemoci užíváme 1 čajovou lžičku každé 3 hodiny, v těžších případech každé 2 hodiny.
Černá jeřabina (Arónie)
Jedná se o keřík dorůstající výšky převážně 2m, listy jsou na vrchní straně lesklé, velikostí a tvarem připomínající list višně. Malé květy jsou bílé nebo narůžovělé. Plodem jsou malvice téměř černé barvy o velikosti 10 – 15 mm.
Výskyt
Planě rostoucí se u nás vyskytuje jen ojediněle, převážně se jedná o pěstovanou rostlinu.
Sběr
Sbírá se zralý plod koncem léta a na podzim. Čerstvé plody se zpracovávají na marmelády, sirupy, kompoty apod. Mohou se také usušit. Může se sbírat také list, který se suší.
Použití
Vzhledem k velkému množství vitamínů (P, Fe, jód, méně C) a dalších prospěšných látek, se používá hlavně v prevenci na posílení imunity. Dále zpevňuje a zpružňuje cévní stěny, při poruchách činnosti štítné žlázy, na zvýšený krevní tlak, jako detoxikační prostředek na podporu jaterních a ledvinových funkcí. Nejúčinnější jsou přípravky zpracované za studena. Vzhledem k menšímu obsahu vitamínu C je vhodné při zpracování jej doplnit buď v tabletách nebo zpracovat s jinými plody s vyšším obsahem vitamínu C, např. šípky.
Růže šípková
Roste planě na celém našem území. Jedná se o trnitý keř dorůstající výšky až 2,5m. Květ je bledě růžový s 5 ti opadavými korunními plátky. Plodem jsou šípky červené barvy, dozrávající na podzim. Plody obsahují velké množství vitamínu C, beta karoten, vitamíny skupiny B a mnoho dalších užitečných látek. Přezrálé plody obsahují cca polovinu vitamínu C než zralé.
Sběr
Sbírají se zralé plody, které se suší nebo zpracovávají např. na marmeládu. Mohou se používat i čerstvé (nálev,odvar). Sušením a tepelnou úpravou je způsobena velká ztráta vitamínu C. Na šípkovém keři se též někdy vyskytují tzv. šípkové hálky, jsou to takové vousaté útvary na listech, vytvořené infikováním listu žlabatkou listovou. Hálky mají barvu nachově zelenou a mají velikost v průměru cca 5cm.
Použití
Šípkový čaj používáme jako posilující prostředek. Má též močopudný účinek. Čaj je vhodný na dlouhodobé užívání. Z hálek se vyrábí tinktura, která se používá na zvýšení imunity a celkové posílení organismu. Tinktura se užívá v dávce 20-25 kapek až 4x denně. Při horečkách se podává nálev po šálcích 2 – 4x denně. Připravený nálev přecedíme přes husté sítko nebo pláténko, abychom zachytili drobné chloupky, které by nás mohly škrábat v krku a dráždit sliznice.
Přeslička rolní
Není ji nutno podrobně popisovat, jelikož je známá jako úporný plevel našich zahrádek. Jedná se o trvalku s černým, článkovaným, hluboko v zemi kořenícím oddenkem. Z oddenku na jaře vyrůstají plodné lodyhy, které jsou dužnaté, nerýhované, barvy žlutavé až béžové, které mají na vrcholku tupý klas – šištici. Po dozrání klasu a vyprášení výtrusnic plodná lodyha uschne a na jejím místě vyráží letní lodyha typického stromečkového vzrůstu. U nás roste více druhů přesliček. Největším nebezpečím muže být záměna s přesličkou bahenní, která obsahuje řadu značně toxických alkaloidů, i když v malém množství. Na rozdíl od přesličky rolní vyhání oba druhy lodyh současně (plodnou i stromečkovou), nejspodnější článek je kratší a pochva, z níž vyrůstá je delší než tento článek – u přesličky rolní je to naopak.
Výskyt
Je velmi rozšířená na polích a lukách – převážně vlhčích.
Sběr
Sbírají se stromečkové lodyhy od června do října. Suší se ve stínu a to důsledně, neboť při přirozeném sušení dobře nevyschne a pak může plesnivět. Při umělém sušení používáme teplotu do 42 °C.
Použití
Přeslička obsahuje značné množství minerálů a to hlavně křemík (kyselina křemičitá). Používá se jako krev čistící bylina. Dále má hojivé účinky, příznivě ovlivňuje pružnost a pevnost cévních stěn, používá se při léčbě plicních chorob, tlumí záněty močových cest a je vhodná na prevenci močových kaménků a zánětů. Podporuje tvorbu krvinek : bílých (leukopenie), červených (anémie). U starších lidí, kteří mají nedostatek křemíku v organismu, může zajistit jeho vhodný přísun. Pokud se používá samostatně, tak děláme odvar. Používá se převážně ve směsích, kdy se dělá nálev. Pro nepatrné množství toxických látek není vhodná pro dlouhodobější vnitřní. užívání. Při vnějším užití se dělají např. tzv. sedací koupele – aby nebyla ponořena páteř (délka koupele 15 minut a pak alespoň 30 min. odpočívat na lůžku). Koupelovou aplikaci neprovádíme v době akutních bolestí, ale vyčkáme na zklidnění.
Mateřídouška úzkolistá
Jedná se o polokeřík s plazivou lodyhou, která je ve spodní části až zdřevnatělá. Lodyha se větví, má přisedlé, úzce eliptické malé lístky. V červnu až září se vytvářejí na koncích lodyh hlavatá květenství nafialovělé barvy. Celá rostlina příjemně voní. Obsahuje různé silice, třísloviny, saponiny, hořčinu a různé minerální látky.
Výskyt
Převážně na paloucích, sušších stráních, příkopech, mezích. Dobře roste na neutrálních až slabě zásaditých půdách.
Sběr
Sbírají se na počátku květu koncové, nezdřevnatělé kvetoucí části lodyh. Mateřídoušky u nás roste několik druhů, ale z léčebného hlediska jsou téměř rovnocenné. Sběr provádíme nejlépe za slunného počasí mezi 14 – 16 hodinou.
Použití
Má silné desinfekční účinky, při léčbě dýchacích cest, průjmů, močových cest. Nejúčinnější formou je lihová tinktura. Není vhodná pro dlouhodobější užívání – otupuje vnímavost organismu a další užívání je již málo účinné.
Tymián
Jedná se o ušlechtilého bratra naší mateřídoušky. Hlavní rozdíl je v tom, že nevytváří plazivé lodyhy, ale keřík, jehož spodní část dřevnatí. Při pěstování na zahrádce je vhodné jej často zmlazovat. Vyžaduje slunné stanoviště, suchou a na živiny chudší půdu.
Sběr a použití
Je shodné jako u mateřídoušky.Jelikož se z naší přírody mateřídouška pomalu vytrácí, tak je vhodné nahrazovat v receptech mateřídoušku tymiánem.
Sléz přehlížený
Jedná se o jednoletou až dvouletou rostlinu s poléhavou nebo vystoupavou lodyhou, dorůstající výšky kolem 25 cm. Listy má dlouze řapíkaté, ledvinité až okrouhle srdčité, 5 – 7 laločné. Listy jsou na rubu jemně chlupaté. Květ světle fialový až růžový, někdy i bělavý. Plodem jsou jedlé a chutné tzv. chlebíčky (na Moravě „patáčky“) s jedním semenem. V naší přírodě roste více druhů, např.dvouletý sléz lesní a nebo trvalka sléz maurský vysoký až 150 cm. I tyto dva druhy je možno rovnocenně používat pro léčebné účely. Obsahuje hlavně sliz.
Výskyt
Na mezích, rumištích, pastvinách, ve světlých křovinách. Roste na vlhkých, humózních a výživných půdách, kamenitých i hlinitých.
Sběr
Převážně květ a list, někdy i kvetoucí nať a to v červenci a srpnu, nejlépe kolem 11-té hodiny dopoledne. Květ sbíráme převážně i s kalichem, při malé potřebě je vhodnější sběr květů bez kalichu. U pěstovaných statných druhů slézu nesbíráme nať, ale jen květ a list.
Použití
Používá se hlavně pro ochranu sliznic, při onemocnění dýchacích cest a zažívacího traktu. Používá se macerát nebo nálev. Převážně se používá ve směsích.
Prvosenka jarní (petrklíč)
Je trvalka o velikosti cca 25 cm s kratším válcovitým oddenkem a mnoha drobnými kořínky. Listy má podlouhle vejčité a po okraji vroubkované, stvol má na vrcholku okolík žlutých květů. Obsahuje saponiny, kyselinu křemičitou a vitamín C.
Výskyt
Na vlhčích slunných lukách, stráních a lesních mýtinách.
Sběr
Sbírá se květ i s kalichem, někdy i list.
Sušení
Ve stínu, při umělém sušení teplota max. 40 °C.
Použití
Uvolňuje hleny, působí protizánětlivě, tiší podráždění a kašel, celkově uklidňuje. Je vhodná i do směsí s jinými rostlinami. Při předávkování může vyvolat i průjem, jelikož má i mírné projímavé účinky. Užívá se lžíce květů na šálek a zalije vřelou vodou, vyluhuje se 15 minut, pije se 2x denně 1 šálek.
Plicník lékařský
Jedná se o trvalku. Z oddenku vyrůstá několik lodyh vysokých 15 – 25 cm, které jsou na konci vidlanovitě rozdvojeny. Spodní listy jsou dlouze stopkaté, lodyžní listy jsou přisedlé. Všechny listy mají světlejší skvrny. Květy připomínají květenství prvosenky jarní, ale mají růžovou až modrofialovou barvu. Kvete v dubnu.Obsahuje slizy, saponiny, soli kyseliny křemičité a další prospěšné látky.
Výskyt
Roste ve světlých lesích a hájích od nížin až do podhůří.
Sběr
Sbírá se květ, později i list.
Sušení
Suší se pokud možno rychle. Při umělé teplotě do 40 °C.
Použití
Už podle názvu je předurčen k léčbě plicních onemocnění. Podporuje vykašlávání a působí hojivě i regeneračně na sliznice dýchacích cest. Rovněž tak působí i na sliznice trávicího ústrojí, dále má protizánětlivý a mírně močopudný účinek. Působí též příznivě na lymfatický systém. Pokud se používá samostatně, tak ve formě odvaru. Převážně se ale používá ve směsích v nálevu. Při samostatném použití užíváme max. 4 šálky denně a ne déle než 3 týdny. Bylina obsahuje také nepatrné množství toxických alkaloidů. Není vhodná pro děti, těhotné a kojící ženy.
Proskurník lékařský (ibišek)
Popis
Trvalka dorůstající výška asi 150 cm. Celá rostlina je měkce plstnatá. Lodyha je přímá, jednoduchá nebo chudě větvená.. Listy jsou krátce řapíkaté, střídavé. Spodní listy jsou trojúhelníkovitě srdčité, horní zašpičatělé. Květy vyrůstají z úžlabí listů nebo ve vrcholových hroznech a mají narůžovělou barvu. Obsahuje hodnotný sliz, škrobové látky, minerální látky a další účinné látky.
Výskyt
V našich podmínkách je výskyt velmi ojedinělý a to jen v těch nejteplejších oblastech. Z tohoto důvodu se převážně pěstuje.
Sběr
Sbírá se květ, list i kořen. Nejhodnotnější je kořen sbíraný na podzim. List sbíráme před květem kolem osmé hod. ráno, květ sbíráme těsně před rozvinutím mezi 10 až 11. hod. dopoledne.
Sušení
Květy a listy sušíme pozvolna, kořeny oloupeme a sušíme při teplotě do 40 °C.
Použití
Sliz vytváří na sliznicích ochrannou vrstvu a chrání ji před škodlivými vlivy. Tlumí kašel, při zánětech průdušek a plic, ledvin a trávicího ústrojí. Pomáhá též při těžkých průjmových onemocněních, ale slizové látky pomáhají mechanicky při vyměšování stolice. Lepší formou užití je studený macerát, který se před použitím přihřeje, neboť při nálevu se uvolní nevhodné škroby. Působí účinně a jemně, proto je vhodný i pro děti.
Yzop
Popis
Jedná se o vytrvalou rostlinu, která vytváří keřík vysoký až 0,5m, ve spodní části dřevnatějící. Listy jsou kopinaté na krátkém řapíku a při rozdrcení příjemně voní. Květy vyrůstají ve vrchní části větviček z úžlabí přeslenů. Barva kvítků je modrá, někdy růžová až bělavá. Kvete v červenci až září. Obsahuje hlavně silice, organické kyseliny a řadu minerálů.
Výskyt
U nás se jedná o pěstovanou bylinu. Vyžaduje suché a teplé podnebí, slunečnou polohu a neutrální až mírně zásaditou půdu.
Sběr
Sbírá se kvetoucí nať na počátku kvetení. Během sezóny se dá 2-3 x sklízet.
Sušení
Ve stínu nebo umělým teplem do 35°C.
Použití
Jedná se o jednu z hlavních bylin pro léčbu průdušek, má účinek desinfekční a antibiotický, studený čaj se používá také proti nočnímu pocení – v přechodech. Používá se také při zánětech trávicího ústrojí. Při velkém předávkování by mohly nastat křečové stavy. Převážnou formou užívání je nálev a to ve směsích s jinými bylinami. Dále je možno používat yzopový sirup nebo yzopové víno.
Sedmikráska obecná
Popis
Je to trvalka s válcovitým oddenkem. Má přízemní růstovou růžici listů tvaru podlouhle vejčitého až kopinatého. Stvol dosahuje výšky cca 10 cm a je zakončen jedním květem. Obsahuje saponiny, sliz, silice, inulin a další látky.
Výskyt
Je to rozšířená luční rostlina.
Sběr
Sbírá se květ a někdy i list a to kolem poledne. Jarní sběr je kvalitnější. Šlechtěné druhy se pro léčbu nesbírají.
Sušení
Sušit ve stínu, při umělém sušení při teplotě do 35 °C.
Použití
Jako výborný prostředek při odkašlávání, protizánětlivý, svíravý a hojivý účinek, při zánětech močových cest a také při čištění krve. Samostatně se užívá zřídka, vhodnější použití je ve směsích. Lidová medicína doporučuje proti jarní únavě sníst denně 10 čerstvě utržených a omytých kvítků.
Puškvorec lékařský
Je vytrvalou, vlhkomilnou rostlinou, která dorůstá výšky cca 1m. Z plazivého, až 3cm tlustého a cca 0,5m dlouhého oddenku vyrůstají mečovité listy a trojhranný stvol zakončený palicí. Na této palici v červnu až červenci vykvétají žlutozelené kvítky. V našich podmínkách se rozmnožuje vegetativně z oddenků, jelikož pro opylení u nás nejsou vhodné podmínky (není vhodný hmyz a lepkavý pyl nemůže být roznášen větrem). Oddenek obsahuje slizy, silici, hořčiny, kafr, vitamín C a další látky.
Výskyt
Ve stojatých vodách, vlhkých příkopech, březích rybníků a tůní.
Sběr
Na podzim se sbírá oddenek a to nejlépe 2 – 3 letý.
Použití
Jedná se o univerzální léčivo v oblasti trávicího ústrojí. Zlepšuje tvorbu trávicích šťáv, tlumí bolestivost a křečovité bolesti, snižuje hladinu krevního cukru, působí proti nadýmání a infekčním průjmům. Užíváme nejčastěji ve formě nálevu nebo prášku, někdy se též užívá tinktura a to před jídlem na podporu trávení. Používá se také do směsí s jinými bylinami. Souvislé užívání by nemělo překročit 6 týdnů.
Lnice obecná (lnice květel)
Jedná se o vytrvalou rostlinu s kulatou, lysou lodyhou, vysokou asi 0,5m, porostlou střídavými čárkovitými listy. Na konci lodyh se vytváří květenství ve tvaru hustého hroznu. Květy mají barvu špinavě žlutou a v jícnu jsou oranžově zbarvené. Obsahuje hořké glykosidy, organické kyseliny, řadu minerálních solí a další látky.
Výskyt
Na podhorských pastvinách, zejména na kamenitém podkladu, ale také ve znečištěném prostředí, a to v příkopech, u polních cest, na železničních náspech apod.
Sběr
Sbírá se kvetoucí nať od června do srpna, nejlépe brzy ráno do 9 hodin. Sbírají se jen vrchní kvetoucí části, protože spodní části lodyh dřevnatí a také, aby zbylé spodní části obrostly bočními lodyhami a poskytly ještě jeden sběr.
Použití
Při léčbě žaludečních a dvanácterníkových vředů, tlumí křečové bolesti při průjmech, při léčbě žlučníkových nebo ledvinových kamenů. Podporuje funkci ledvin a jater. Působí močopudně. Příznivě ovlivňuje cévní systém. Výrazně posiluje srdeční činnost a mírně zvyšuje krevní tlak. Užívá se vnitřně ve formě nálevu nebo tinktury. Při vnější aplikaci se používá odvar. Používá se i ve směsích s jinými bylinami. Nepříjemným nežádoucím účinkem může být u některých jedinců pocit ošklivosti a nevolnost. Z tohoto důvodu je vhodnější ve směsi. Nevhodná pro dlouhodobé podávání, ani pro těhotné a kojící ženy.
Měsíček lékařský
Je to letnička, dorůstající výšky asi 0,5m a má vřetenovitý kořen, hranatou rozvětvující se lodyhu s přisedlými střídavými listy. Na konci lodyh vyrůstají květy žluté nebo oranžové barvy. Kvalitnější pro léčebné účely je druh s oranžovými květy. Obsahuje silici, saponiny, hořčinu, sliz, pryskyřice a další.
Výskyt
Jedná se u nás o pěstovanou bylinu. Vyžaduje slunnou polohu a na půdu není náročná.
Sběr
Sbírá se květ, a to celý s kalichem nebo jen okvětní lístky. Sbírá se od poloviny června do začátku září a to nejlépe před polednem.
Použití
Jedná se o jednu z nejúspěšnějších léčivých bylin se širokým uplatněním. Hojí vnitřní i vnější záněty, příznivě ovlivňuje činnost jater a žlučníku, astma, kašel, při bušení srdce, vředová choroba žaludku a dvanácterníku a působí antibioticky. Při samostatném podávání je vhodný odvar 1-2 minuty, Ve směsích s jinými bylinami se dělá většinou nálev. Připravuje se též mast nebo tinktura. Nejsou zjištěny žádné nežádoucí účinky.
Zeměžluč lékařská
Je jedno až dvouletá bylina, dorůstající až 0,5m výšky. Čtyřhranná, lysá lodyha se větví jen nahoře. Spodní listy vytváří přízemní růžici, z níž vyrůstá lodyha a na ní jsou vstřícné přisedlé listy, podlouhle vejčité až kopinaté. Ve vrchní části rozvětvené lodyhy se nacházejí růžové kvítky , které tvoří na konci
lodyh okolíky. Obsahuje především hořčiny, pryskyřice, éterický olej, mastné kyseliny, vosk, malé množství silice a další látky.
Výskyt
Na mýtinách, pasekách, lesních loukách a na mezích. V poslední době se její výskyt značně zmenšuje, čemuž také přispívají nezodpovědní sběrači, kteří ji vytrhávají i s mělkými kořínky a nenechají některé rostliny vysemenit.
Sběr
Sbírá se kvetoucí vrchní část natě v červenci a srpnu.
Použití
Výrazně podporuje tvorbu trávicích šťáv a zlepšuje trávení. Při chorobách žlučníku a žlučových cest, zlepšuje krevní obraz. Pro velmi hořkou chuť se podává převážně samostatně v nálevu nebo tinktura a to v malých dávkách. Při použití ve směsích je nutno počítat s tím, že nálev bude hořký. Není vhodné
pro kojící ženy, jelikož hořčiny přecházejí do mléka a kojenec odmítá pít, i když z léčebného hlediska je to vhodné pro matku i dítě. Při předávkování může nastat pocit ošklivosti až dávení.
Lichořeřišnice větší
Jedná se o letničku (některé odrůdy jsou vytrvalé). Lodyhy jsou poléhavé (některé odrůdy jsou i pnoucí). Listy mají dlouhý řapík a mají kulatý tvar. Květy jsou dlouze stopkaté, barvy červené, oranžové i žluté. Plodem je ledvinovitá , trojpouzdrá tobolka. Kvete od června do září. Obsahuje silici, draslík, olej, bílkoviny a další látky.
Výskyt
Původem je z Jižní Ameriky. U nás se jedná o pěstovanou bylinu.
Sběr
Sbírají se květy, listy nebo celá nať.
Použití
Používá se převážně samostatně a to čerstvá (do salátů – jedna dávka má být 50 – 60g), v nálevu 3x denně 350 ml a také jako tinktura. V některých případech se užívá i krátkodobě vařený odvar. Má silné antibakteriální účinky. Působí proti stafylokokům, streptokokům, salmonelám a dalším bakteriím. Používá se v urologii (tinktura), u plicních onemocnění (bylinný balzám), někdy se při léčbě doporučuje zakoupený urologický čaj, do kterého přidáme kávovou lžičku tinktury z lichořeřišnice na 1 šálek. Dříve se také používala proti vypadávání vlasů a na podporu jejich růstu. Nemá vedlejší účinky.
Bříza bělokorá (dříve bříza bílá)
Jedná se o štíhlý strom s bílou kůrou. Listy mají vejčitý zašpičatělý tvar, s pilovitým okrajem a jsou lepkavé. Samčí a samičí květy jsou stěsnány do typických válcovitých jehněd. Plodem je nažka. Kvete v dubnu až květnu. Obsahuje flavonoidy, silice, organické kyseliny, saponiny, pryskyřice, prchavý olej a další látky.
Výskyt
Je hojně rozšířena na celém našem území.
Sběr
Sbírá se především list v dubnu a květnu, někdy se také stáčí míza – tzv. březová voda a to na jaře.
Použití
Používá se hlavně jako nedráždivý, močopudný prostředek při chorobách ledvin a močových cest. List je vhodný do směsí v urologii. Březová voda se používá při revmatismu a při snížené funkci ledvin.
Vřes obecný
Vytváří prutovitě větvené keříky, porostlé stále zelenými, šídlovitými, trojhrannými listy, přisedlými k lodyze. Lodyha je vysoká cca 20 – 25 cm, ale může dorůst výšky až 1m. Květy jsou převážně růžové až fialové barvy, někdy i bílé a vyrůstají na vrchních částech lodyh. Kvete od července do září. Obsahuje silici, sliz, hořčiny, pryskyřice, kyselinu křemičitou, třísloviny a další látky.
Výskyt
Roste hojně na lesních, písčitých a rašelinných půdách. Vybírá si především dobře prosluněná místa.
Sběr
Květ (je kvalitnější) a kvetoucí nať. Zdrhnutá usušená nať se uskladní v dobře uzavřené nádobě, kde vydrží i několik let bez podstatné ztráty účinných látek.
Použití
Uplatňuje se hlavně v urologii pro výborný desinfekční účinek v močových cestách a má též močopudný účinek. Léčí záněty ledvin, močových cest a také při rozrušování močových kamenů. Vylučuje z těla kyselinu močovou (dna). Při samostatném užití v urologii je vhodný 2 minuty vařený odvar, ve směsích
se používá nálev. Nemá žádné vedlejší nežádoucí účinky. Mohou jej užívat i těhotné a kojící ženy.
Zlatobýl obecný (celík zlatobýl)
Popis
Jedná se o trvalku s krátkým silným kořenem a s přímou, asi 1m vysokou lodyhou. Listy mají tvar ploše eliptický až kopinatý a jsou drobně zubaté. Listy na lodyze směrem nahoru se zmenšují a jsou střídavé. Na konci lodyhy se vytváří hroznovité květenství žlutých kvítků o velikosti 7-18mm. Plodem jsou pýřité nažky. Obsahuje hořčiny, sliz, rutin, silice, kyseliny a další látky. Jiné druhy zlatobýlu (Zlatobýl kanadský), se pro léčení neužívají pro menší obsah léčivých látek.
Výskyt
Z naší přírody se postupně vytrácí. Z tohoto důvodu se pěstuje. Má rád neutrální až kyselé humózní půdy, v přírodě se nachází často ve světlých lesích. Při sběru nezkušenými sběrači je možná záměna s rostlinami rodu starček – jsou jedovaté a kancerogenní.
Sběr
Sbírá se květ a také vrchní část kvetoucí natě. Je nutno sbírat těsně před rozkvětem, jelikož při sběru v době již rozkvetlých kvítků by během sušení zasemenil (zpápěřil) a byl by méně hodnotný. Sbírá se mezi 14 – 16 hodinou. Při nedodržení této doby sběru ztrácí až 60% účinnosti.
Použití
Patří mezi nejúčinnější byliny při léčbě ledvin a močových cest. Působí močopudně, desinfekčně, rozpouští kaménky, podporuje celkovou látkovou výměnu. Nejlepší způsob užití je ve směsi s jinými bylinami a to jako nálev. Někdy se užívá i tinktura. Nejsou známy žádné vedlejší nežádoucí účinky,
ale jeho předávkování nebo dlouhodobé užívání může podráždit ledviny příliš silnou funkčností.
prosím sdělte léčebné účinky hálky a použití. děkuji.
Šípkové hálky je možno použít vnitřně ve formě tinktury. Tinktura se připravuje tak, že jeden hmotnostní díl suché hálky (bez zdřevnatělého středu) přelijeme pěti hmotnostními díly lihu o koncentraci cca 60%. Necháme 14 dnů vyluhovat při pokojové teplotě a nejméně jednou denně protřepeme. Po této době přefiltrujeme nejlépe papírovým filtrem. Získanou tinkturu používáme pro posílení imunity a to 3-4 krát denně 20-25 kapek do vody nebo čaje. Pro orientaci: 400g lihu cca 60% odpovídá cca 0,5 litru tekutiny. Informace jsou z herbáře ing. Jiřího Janči a Josefa Zentricha (díl č.1 a díl č.4).
Jiří Dráb