Pozor na lalokonosce

M. Nechvátal

V pěstitelích rostlin vzbuzují zimní holomrazy smíšené pocity – obavy o rostliny a naději z úbytku škůdců.

Zdá se, že druhé zmíněné se nepotvrdilo.

Podle zpráv pěstitelů z okolí i svých vlastních zkušeností, to letos vypadá na větší výskyt lalokonosců.

Dubnové nadprůměrně teplé počasí přispělo k tomu, že svou škodlivou činnost zahájili mnohem dřív.

 

Při jarní práci ve skleníku, který je přistaven u rodinného domu jsem slyšel neustálé padání drobných kamínků na střechu skleníku z polykarbonátu.

 

To mi bylo divné a při pohledu vzhůru jsem zjistil, že to jsou brouci.

 

Dál jsem tomu nevěnoval pozornost a to byla chyba!

 

Jak jsem později zjistil, napadali přes větrací okýnka do skleníku a začali konat dílo zkázy.

Protože pracuji v turnusu, tak jsem zjistil, že stačily dvě noci k tomu aby lalokonosci totálně zničily desítky, čerstvě z množárny přesazených, rostlin aktinidií a dalších okrasných rostlin.

 

Posbíral jsem ve skleníku přes 150 brouků.

 

Další jsem našel i doma na pokojových rostlinách, kam nalezli po břízolitu přes okna.

Takže sítě proti hmyzu jsem dal na okna už nyní.

 

Věnuji se pěstování různých rostlin přes 20 let a až nyní jsem se setkal s takovou invazí lalokonosců.

 

Při svém žíru si moc nevybírali.

Doma ožrali banánovníky (Musa), justicie (Jacobinia), dracény (Dracaena), zelence (Chlorophytum), kolopejky (Kalanchoe), pepřince (Peperomia) apod.

Ve skleníku kromě zničených rostlin poškodily sazenice paprik, kiwana, pepina, citrusy atd.

Při kontrole zahrady jsem zjistil požerky na různých trvalkách, jostách, jabloních.

Kupodivu pěnišníky a azalky jsou zatím bez poškození.

Teď mám takové neblahé tušení proč mi loni uhynulo pár menších okrasných dřevin.

No chybami se člověk učí a i mistr tesař se někdy utne  😀   .

 

Lalokonosci patří mezi brouky zvané nosatci. Nápadný je na nich dlouhý „nos“ na, kterém mají tykadla. Nosatci mají různou velikost od 1 do 10 milimetrů.

Lalokonosec patří mezi větší nosatce, jeho velikost je okolo 7 – 10 mm.

S lalokonoscem se zcela určitě setká každý zahrádkář  nebo pěstitel, patří k nejobávanějším škůdcům v zahradnictví.

 

Přes den jej prakticky neuvidíte, umí se velmi dobře skrývat.

Když už na něj náhodou narazíte, padá na zem a dělá mrtvého.

 

Lalokonosci se dožívají až tří let.

Napadají převážně rododendrony, azalky, ibišky, bramboříky, kamélie, begónie, fuchsie, dlužichy, rozchodníky.

Setkáte se s nimi u jahodníků a jiných užitkových i okrasných rostlin.

Škody působí dospělci i larvy.

 

Že vám rostliny ožírají právě lalokonosci a ne slimáci, poznáte podle chybějících stop slizu.

Lalokonosec rýhovaný – Otiorhynchus sulcatus

Řád: brouci (Coleoptera)

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

Brouci lalokonosce rýhovaného jsou dlouzí asi 10 mm, mají vroubkované černé tělo s jemnými žlutými skvrnami a na hlavě s lomenými tykadly. Žijí nočním životem, přes den se skrývají ve štěrbinách a různých úkrytech.

Larvy jsou bílé, později lehce nahnědlé, beznohé s lesklými zapouzdřenými oranžově hnědými hlavami. Často bývá stočená do tvaru písmene C. Je dlouhá okolo 10 mm.

Dospělci napadají více než 100 rostlinných druhů, vykusují na okrajích listů charakteristická, obloukovitá poškození.

Mohou poškozovat i květy a stonky, které kroužkují.

Dospělci způsobují žír listů, což je u větších rostlin pouze estetické poškození, ale u malých rostlin a řízkovanců v množárnách to může vést k zániku rostliny.

Největší škody ale způsobují larvy na kořenech rostlin. Larvy žijí v půdě a ožírají kořínky různých rostlin.

Často napadají okrasné dřeviny, u kterých okusují kůru pod povrchem půdy. Zpočátku pozorujeme zakrslý, zpomalený růst a později úhyn rostliny (i vzrostlejší).

Larvy lalokonosce se po vylíhnutí usadí v kořenovém systému rostlin a okusují jej. Jsou schopny mladé rostliny žírem kořenů kompletně zničit a některé starší rostliny nenávratně poškodit.

Na hostitelských rostlinách se lalokonosci rozmnoží.

Od července kladou partenogenetické samičky do půdy, v blízkosti hostitelské rostliny, vajíčka. Mohou naklást až 1500 vajíček.

Larvy se líhnou asi po 2-3 týdnech. Jejich vývoj je poměrně dlouhý, následujícího roku se kuklí v zemní komůrce.

Od září do října se líhnou larvy. Když jsou mladé, živí se na mladých kořenech rostlin.

V době, kdy mohou trávit dřevnatější tkáň, se zahrabávají do kořenových systémů a později se zavrtají i do dužnatějších částí rostlin.

Larvy přezimují ve strnulém stavu, ve skulinách v půdě nebo pěstebním substrátu a pokračují v žíru, když teploty na jaře stoupnou.

Někteří dospělci mohou také přezimovat ve sklenících nebo zahradním odpadu a mohou zahájit kladení vajíček dříve, než nově vylíhlí dospělci.

V roce existuje obvykle jedna generace, ale v teplých podmínkách vnitřních prostor a ohřívaných skleníků, kdy je životní cyklus urychlován, může existovat i několik generací současně.

Na podzim se larvy obvykle zakuklují, na jaře jsou z nich dospělí brouci.

Dožívají se průměrného věku tří let. Brouci vyletují v červenci, avšak už od jara se navíc vyskytují v přírodě loňské samice, které též přezimovaly a dále kladou vajíčka.

Ochrana rostlin a prevence před lalokonosci.

Nejúčinnější ochranou rostlin před lalokonoscem je mechanický sběr brouků – a to nejlépe v nočních hodinách, kdy vylézají lalokonosci z úkrytů.

Ovšem s baterkou chodit po zahradě 🙁 .  No já je neviděl.

Najdete je snadněji, jestliže jim poskytnete vhodný úkryt před denním světlem, např. prkna, která položíte na zem.

Mají-li rostliny poškozený krček, pravděpodobně je problém je zachránit, jedině jsou-li schopné obrazit od kořene.

Jsou-li v pěstebním substrátu patrné larvy lalokonosců, je vhodné rostliny přesadit a nový pěstební substrát před použitím sterilizovat.

Z biologických prostředků mohou vcelku účinně pomoci dravá háďátka – hlístice rodu Heterorhabditis nebo Steinernema.

Tyto hlístice se nasazují na podzim, ideální je počátek září, kdy brouci přestávají klást vejce. Při přemnožení by stálo za úvahu i použití na jaře. Fungují ve vlhkém počasí při teplotách nad 12°C. Larvy invazního stádia se v půdě aktivně pohybují a čichem vyhledávají hostitele, v němž se usadí a do 48 hodin jej zničí a dále se množí. Bioagens Heterorhabditis si můžete objednat v balení 5 milionů hlístic, které vystačí na 10 m2. Produkt se rozmíchá ve vodě a na rostliny se aplikuje zalivkou nebo postřikem. Hlístice potřebují, aby půda byla několik dní vlhká. Ideální teplota substrátu se pohybuje mezi 15- 25 °C. Protože jde o živý organizmus, je zapotřebí postupovat přesně podle návodu. A produkt se musí skladovat ve tmě, při teplotě 2-6 °C, maximálně 2 týdny.

Podrobné informace naleznete na http://www.biocont.cz/produkty.html.

Vhodné je též ošetřit podezřele slabě rostoucí nebo zakrnělé rostliny a dřeviny.

Samozřejmě je vhodné ošetření v dalším roce zopakovat.

 

Další možností je použití insekticidních přípravků (například Mospilan, Decis Flow, Karate).

Nejlépe systémových (postřik se rozvede do celé rostliny).

Můžete též zkusit kromě postřiku napadených rostlin i prolití substrátu v okolí.

Pokud je kořenový systém nedostatečný a naleznete v něm kulatá vajíčka světlé až oranžové barvy, je to jasná známka toho, že je rostlina napadena lalokonoscem.

 

Sleduji a značím si ty poškozené. Na podzim ještě použiji dravé hlístice.

Rozhodně, pokud máte stejný problém, nepodceňujte tyto broučky.